Elizabeth Haust (* 1992) se narodila v Moskvě. Fotografii studovala na Gerasimovově všeruské státní univerzitě kinematografie a absolvovala na pražské FAMU. Její fotografie jsou vybranými momenty dlouhých příběhů s vnitřní tenzí. Niterné odrazy zachycené ve výtvarných scénách vytvořených skrze fotoaparát. Jediný záběr rozehrává v divákově fantazii širší příběh, kterému děj buď poodkryje další záběr nebo jej nechá příběh rozepnout dle své fantazie. Postavy vybrané do autorčiných záběrů kypí vnitřním neklidem, duševním rozpoložením, které vtahuje do tenze a bez servítek jimi opanuje divákovu představivost. Fotografie invazivně, a přesto s výsostnou autorskou estetikou v jednom zachyceném momentu, rozechvívají a napínají diváka očekáváním, co se to vlastně děje – přítomný moment, který jediný fotografie dokáže zachytit, Elizabeth právě jeho konkrétním výběrem zhutňuje do blízké minulosti i budoucnosti a představuje vybraný snímek jako jeden okamžik, kterému patří množství dalších snímků skrytých už jen pod divákovými víčky. Autorčiny fotografie jsou fotografickými obrazy temných krajin duše, které se symbolicky zobrazují ve skutečných krajinách – ať už exteriérových nebo interiérových. Postavy svými výrazy sdělují více, než kdyby jejich ústa mluvila a přesto jakoby divák skutečně očekával, že brzy skutečně ožijí. Svou tenzí vzbuzují často strach či nepochopení a možná proto je dobře, že jsou navždy uzavřeny právě v daném okamžiku momentu a nestane se nic víc předtím ani potom.