Valeriia Murko (* 2001) se narodila ve městě Alushta na Ukrajině. V současné době studuje magisterský program na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v ateliéru Grafický design 2. Její práce na titulní straně a v rozšířeném portfoliu vznikly v rámci 5. letní Artikl akademie a navazují na její bakalářskou práci, ve které se zabývala procesem zpomalení a návratu k sobě v metodě kyanotypie, kterou vytvořila i tento autorský cyklus. Reaguje tak na přehlcení z dnešního světa přesyceného digitálními technologiemi a nekonečným proudem informací, ve kterém myšlenky přeskakují z jednoho tématu na druhé a pozornost se rozptyluje. Ve snaze pustit kontrolu tak užívá původní metodu kyanotypie – fotografický proces, který skrze působení chemických látek a UV záření vytváří zpravidla modrý otisk. Každý takový proces je jedinečný a autor nemá plnou kontrolu nad výsledkem. Souhrou mnoha faktorů, kterými jsou množství roztoku a případně jeho příměsi, působení větru, stínu a v neposlední řadě času expozice, vzniká vždy unikátní obraz. Autorka v tomto procesu vnímá analogii se životem – běžné se stává jedinečným, když projde reakcí. Přestože je digitální pokrok nezpochybnitelný a nelze se mu vyhnout ani není důvod se mu bránit, tím více jsou cesty, jak zpomalit, hledané. Není cílem jít proti technologii. Ale citlivé lidské vnímání vyžaduje svůj specifický čas – a to jak pro tvorbu, tak pro vnímání i rozjímání. Potřeba ticha, doteku, hloubky i prostoru jsou motivy, které autorku dovedly právě k této metodě, skrze kterou vytváří obrazy stvořené z přítomnosti a za příměsi soli nebo citrónu usměrňuje výsledné estetické vyznění.