Divadlo na cucky představuje nejprogresivnější divadelní scénu v Olomouckém kraji, zejména pro své politicko-společenské zapálení, ale také autorské inscenace a navazování kontaktů se zahraničními tvůrci (hlavně ze Slovenska). Dramaturgií reaguje především na současné problémy s regionálním přesahem. V posledních dvou sezónách se jednalo především o téma covidu a dezinformací. Kam směřuje nyní a o čem budou vypovídat nové inscenace v nadcházející sezóně? Na to nám odpověděla umělecká šéfka Silvia Vollmann.

K čemu je vlastně na zemi žena? Na rozmnožování? Na pečování o rodinu, zejména pak o děti a manžela? Na estetické okouzlování? Nebo je tu pro to, aby se zkrátka stala doplňkem ne-li ozdobou muže? Asi intuitivně cítíme, že s těmito zajetými klišé se ocitáme zpět sto let za opicemi, ale i přesto částečně stále rezonují evropskou společností ve 21. století. Na tuto problematiku reaguje i inscenace Zkáza totálního myšlení, kterou (možná symbolicky) otevřelo svou novou sezónu olomoucké Divadlo na cucky. Je libo drink s příměsí feminismu doplněným ovocem šovinismu? Jestliže ano, vítejte.

Rok 2018 se nese ve znamení pro náš národ osudových osmiček, ať se bavíme o vzniku Československa, o Mnichovu, nebo o okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Není divu, že divadelní scény na tato výročí reagují, mezi ně patří i olomoucké Divadlo na cucky s inscenací Opletal. Že tento student medicíny nezemřel v „osmičkovém roce“, ale při protinacistické demonstraci v říjnu 1939, nevadí, byl to přece národní hrdina. Anebo nebyl?

Všichni to známe. Osamělost, nuda a deprese, tato emocionální směs snad v životě nemine žádného jedince. Ale co s tím, když jde o téma, o kterém se lidé běžně nebaví? Jaké je výchozí řešení? Sebevražda? Restart? Nebo mrtvolné přežívání? To je jen pár tabuziovaných otázek, které zaznívají v divadelní inscenaci Už nikdy sám v olomouckém Divadle na cucky.