„Denisi, proč Ti tak vlastně říkají?“
Jak to vypadá a dopadá, když se studenti stávají knižními redaktory
Adresát Ladislav Verecký, název knihy přijaté korespondence, ale také její hlavní hrdina, kterého přátelé a kolegové zvali Denisem. Stejného oslovení se držela první z pisatelek dopisů, básnířka Svatava Antošová, ačkoli (jak napovídá titulek článku) nejspíš sama netušila proč. To excentrický Ivan Diviš byl vynalézavější, když své dopisy nadepisoval třeba „Ladislave Pohrobku, Koňskej handlíři, Ježuro kombinovaná s Kiwi, Šemíku, Kopytníku Gnu nebo Desítiprstý jedenáctiprstče“. Stařičký Ivan Jelínek se vyjadřoval prostěji a Vereckému psal coby Milému příteli. A tím byl „Daragój Děnis“ nejen jemu a druhým dvěma básníkům, ale také celé řádce lidí, kteří si jej na začátku června přišli připomenout do kavárny Fra, v níž byl soubor dopisů představen.