Jak se domáckost stala plusem
Téměř dvouroční práci na filmu Karel, já a ty započal Státní fond kinematografie, který vypsal grant na částečné financování experimentálního či krátkého filmu. Tehdy nepříliš známý Bohdan Karásek zažádal se svým námětem o 400 000 korun, z nichž 330 000 získal – paradoxně na snímek, který není krátkometrážní a ani nijak experimentální. Po ročním psaní scénáře a hereckých zkouškách začalo natáčení nezávislého celovečerního filmu. Karásek však brzy zjistil, že přidělená částka rozhodně nebude stačit, takže si nemohl dovolit původní herecké obsazení a zaplacení členů štábu klasickou odpovídající částkou. „No vlastně to vedlo k tomu, že jsme museli kumulovat funkce. Z toho vzniklo, že můj kamarád Zdeněk Eliáš, který vůbec není kameraman, architekt nebo kostymér, zastal všechny tyhle funkce najednou. Já sám jsem to napsal, zrežíroval a potom sestříhal. Na place byl pak ještě zvukař a herci, víc nás tam nebylo,“ dodává sám Karásek. Většina filmu se odehrává v bytě či pražských ulicích, tím pádem nebylo potřeba platit žádné lokace, což bylo výrazným bonusem.