Čísla jsou na počátku a na konci života – datum narození, datum smrti. Jsou podstatou naší existence. Pomocí čísel se lidé dorozumívají o počasí, ročních dobách, vzájemné výpomoci, pohybu planet nebo obchodech.

Čísla se odedávna prolínala s životem člověka. Vezměme si kalendář. Je to 365 dní, dvanáct měsíců, sedm dní v týdnu, čtyři roční období. Proplétá se v něm křesťanská mystika i pohyb Země kolem Slunce. V současnosti používáme kalendář gregoriánský, který zavedl papež Řehoř XIII. v 16. století.

Samo slovo kalendář pochází z latinského calendae – názvu prvního dne v měsíci. Jeho prapůvodní význam spočíval v zemědělství a společenském životě. Domnívám se, že člověk vždy vnímal časoprostorovou dimenzi, pouze ji exaktně nepopisoval a vysvětloval si vše po svém, zvykově, od úst k ústům. Lidé pozorovali pohyb planet po obloze, fáze Měsíce, jejich vliv na počasí, příliv a odliv. Pozorovali přírodní koloběh, události a běh života a smrti a znovu života. Snažili se určit dle svých zkušeností, paměti a záznamů dobu práce a odpočinku, čas setí a sklizně. Každý den v týdnu získal své pojmenování a číselnou hodnotu, stejně jako měsíce. Kalendář se používal již ve starověkém Egyptě nebo Číně. Pro nás jsou nejznámější kalendáře juliánský a gregoriánský, popřípadě kalendář židovský a islámský.

Číselný zápis jako součást písma
Dříve jednotlivá písmena v jazycích měla svou číselnou hodnotu. Doteď se s tím můžeme setkat v hebrejštině nebo ve staroslověnštině, kdy písmeno A s názvem AZЪ mělo číselnou hodnotu 1 písmeno Z s názvem ZEMLJA mělo 9, R s názvem RЬCI 100 atd. Pro málo vzdělané obyvatelstvo to však byl velice složitý systém, a tak do Evropy pronikl římský způsob zápisu čísel odvozený z počítání na prstech rukou. Asi ve 12. století přišli do Evropy Arabové, kteří přinesli novy způsob zápisu čísel a obeznámili nové obyvatelstvo s nulou. Římský systém čísel, který ve svém zápisu s tímto číslem nepočítal, začal postupně ustupovat do pozadí.

Nula
Nula je pozoruhodné číslo. Je hranicí mezi kladnými a zápornými čísly, je jediným reálným číslem, které není ani kladné, ani záporné, je předělem mezi bytím a nebytím. Je prvopočátkem a zmnožuje hodnotu čísla v desítkové soustavě. Naopak jejím přičtením nebo odečtením nic nepřibývá ani nemizí. Nulu znali již staří Babylóňané a Mayové. V tarotu, který obsahuje 78 karet, kdy každá karta má svou číselnou hodnotu, se pod číslem 0 skrývá karta „blázen“, který je oblečen do šaškovských šatů a kráčí bezcílně krajinou. Putuje většinou s uzlíčkem, kde je ukryto jeho veškeré bohatství, což je kosmické vejce, jež se vykládá jako elementární počátek. Na blázna většinou útočí psík, který představuje bláznovy vášně a pudy. V bláznovi se pojí to, co dosud nebylo stvořeno s řádem stvoření. Jeho archetypem je dítě. Doprovází ho hravá bezmyšlenkovitost, bezstarostnost a zázraky. Blázen je dítě v nás. Jeho kosmické vejce nese hodnotu nula.

Čísla
Čísla se také odedávna používala v mystice. Dodnes s sebou nesou základní mystický význam, který používáme, aniž bychom se nad tím zamýšleli. Například jednička je číslem božím, není dělitelná, je pojmem pro bytí v jednotě a jedinečnosti. Bůh je jediný. Dvojka je dualita, ženskost, jin, trojka je číslem svatosti, Boží trojjedinosti, je to narození, život a smrt, náš svět je trojrozměrný, při zaříkávání bylo potřeb třikrát pokřižovat, ve filosofii je trojka šifrou tří základních stádií dialektického vývoje: these, antithese, synthese. Sedm jako neděle, den odpočinku a vzkříšení, šťastné číslo, duchovní, matematicky je sedmička nejvyšším prvočíslem prvé desítky, astronomicky je to počet dnů jedné měsíční fáze. Osmička nekonečno, počátek něčeho nového. Starobabylonským symbolem štěstí, který se objevoval na amuletech, byl oktagon. V Noemově arše se před potopou zachránilo osm lidí. V Matoušově evangeliu se mluví o osmi blahořečeních. Devítka – spojení se zemí. Devítkou se uzavírá řada základních čísel, devítka obsahuje trojnásobek tří.

Někteří lidé čísla vnímají barevně a tvarově je přiřazují k věcem, které znají. Zmiňuje to Karel Čapek v jedné ze svých Povídek z jedné kapsy – Básník. Zde je pětka bubnem s činely, dvojka labutí šíjí a trojka ňadry. ∞