Čtenář tohoto čísla si v první chvíli může myslet, že je mu pokládána mírně indiskrétní otázka. Už jsme se sice dotýkali mnoha ožehavých témat, ale v červencovém čísle se enterobiózou zabývat nechceme. Pokud tedy máte roupy, může to zůstat vaším tajemstvím. Ostatně, každý nějaké má. Já konstatuji, že roupy zatím nemáme. Celá redakce je vzhůru nohama a i když to svádí k představám o dělání stojek, nenacházíme čas ani na ty. Jediným nepopiratelným pozastavením rychlosti času byly naše čtvrté hypergalaktické narozeniny. V kosmu se totiž čas šíří rychlostí světla. A vzhledem k tomu, že jsme pro oslavu záměrně zvolili noční hodiny plné tmy, podařilo se nám jej popřít. Poté ale nastal návrat na Zemi a opět zažíváme gravitační sílu, která nedovolí žádným úkolům nenápadné změny lokace či úplné zmizení z prostoru. Dokazuje to i uzávěrka, která je dávno za námi a mnoho zkoušek před námi. Ty životní přicházejí pravidelně v různé intenzitě, vysokoškolské v konkrétní termín a často v náhodně obměňovaném objemu. Místo pozorování krás Prahy z Náplavky a jiného letního prokrastinování skládám zkoušky, chodím na kurátorské obědy, odevzdávám fotografické soubory, navštěvuji výstavy a do toho všeho píši úvodník. Na poslední chvíli. Nic nestíhám a reprezentuji tedy dokonale člověka dnešní doby. Proto vám drazí čtenáři přeji, možná trochu sarkasticky, ať máte roupy. Aspoň na chvíli.