Kniha Brněnský fenomén Lesná představuje komplexní souhrn historického a stavebního vývoje této městské čtvrti.

Autor Adam Guzdek ve své první knize popisuje vznik jedné ze základních a esenciálních společenských potřeb – bydlení uspokojující jak materiální, tak i kulturní požadavky člověka. Od samotného návrhu, přes typologii jednotlivých objektů a problémy, s nimiž se sídliště potýkalo ve významné době v roce 1989 po politických a společenských změnách, až po potenciál Lesné v rámci jejího možného zahuštění řešeného spolu s otázkou památkové ochrany. Cílem knihy, zařaditelné do kategorie populárně naučné literatury, je v prvé řadě změnit pohled široké společnosti na architekturu a urbanismus ve druhé polovině minulého století. Sám autor v knize vypráví, jak urbanismus za doby režimu komunismu na mnoha místech znehodnotil malebnost a výraz měst a ovlivnil životy několika generací.


Významný počin urbanismu a architektury
Poválečná urbanizace československých měst se vyznačovala socialistickým stavebnictvím, a především pak výraznou výstavbou sídlišť. Hromadná výstavba měla za cíl především zlepšit životní podmínky a nabídnout obyvatelům kvalitní místo pro bydlení. Jeden takový ukázkový vzor představuje i sídliště Lesná, jež vznikalo v období tzv. „zlatých šedesátých“ let minulého století. Jak architekt a jeden z autorů komplexu Viktor Rudiš v knize vzpomíná, šedesátá léta byla naplněná optimismem a vírou v lepší a prosperující budoucnost, přičemž současně neplatila ani přísná ekonomická pravidla a architekti neměli tak svázané ruce a mohli se rozhodovat dle svých představ jako v pozdější době. Městská čtvrť Lesná, jejíž rozloha činí
2,58 km2, byla vybudována v severní části statutárního města Brna. Autory konceptu se stal kolektiv architektů v čele s Františkem Zounkem, jenž byl vedoucím architektonického ateliéru bytové výstavby v brněnském Stavoprojektu. Spolu se Zounkem se na výstavbě podíleli Viktor Rudiš, Miroslav Dufek a Ladislav Volák.

Symfonie obydlí, obyvatel a přírody
Lesná svým vzhledem a měřítkem příliš nezapadla do typického paradigmatu pozdějších sídlištních staveb. Její unikátní urbanistická koncepce spočívala v utvoření funkcionalistického snu města v zeleni. Inspiraci autoři projektu nacházeli například v bytových souborech skandinávských zemí. Panelové domy z prefabrikovaných bloků spolu s několika rodinnými domy dotvářelo bohaté množství zeleně s centrem městského lesoparku Čertovy rokle. Architekti svažitý terén oblasti propracovali do posledního detailu a s respektem k přírodě, čímž vdechli tomuto unikátnímu příkladu život a sídliště se tak stalo samostatným urbanistickým a architektonickým organismem. Vše souviselo se vším, sídlištěm se prolínal řád a uspořádanost. Betonovou džungli propojili s tzv. galerií pod širým nebem, kdy veřejný prostor a objekty doplňovala rozmanitá výtvarná díla a plastiky umělců. Dá se tedy říci, že zdejší panelstory se dočkala svého happy endu.

Rozbití zavedené struktury a kvality
Nicméně několika pozdějšími nešetrnými zásahy do již stávající zástavby, úprav jejich fasády či interiérů, byl jednotný architektonický a kultivovaný výraz sídliště narušen. Jako tomu bylo například u původních zavěšených balkonů, jež následně nahradily nové betonové lodžie. Je možné, že přestavby a úpravy byly prováděny v rámci zapomenutí na nenáviděný režim minulosti, avšak došlo tak k nenahraditelnému narušení jedinečného a vzácného úkazu urbanistické hodnoty sídliště. Ovšem jak příznačně uvádí Bohuslav Fuchs: „Sídlo nebude nikdy ukončené, a to je také vlastnosti dobře fungujících měst.“

O autorovi
Autor knihy Ing. arch. Adam Guzdek, Ph. D., absolvoval Fakultu architektury na Vysokém učení technickém v Brně. Narodil se v Havířově, kde v roce 2012 aktivně zasahoval do záchrany a odvrácení demolice železničního nádraží postaveného v šedesátých letech architektem Josefem Hrejsemnou v tzv. bruselském stylu. Zachování jeho architektonické hodnoty zároveň napomohlo také záchraně brutalistní plastiky Směrník od sochaře Václava Uruby, jež se v současnosti nachází před významnou puristickou budovou ostravského pracoviště Národního památkového ústavu na ulici Odboje 1941/1. V současnosti působí jako odborný asistent v Ateliéru obnovy památek na Ústavu architektury Fakulty stavební brněnského Vysokého učení technického. Ve své disertační práci, obhájené roku 2016, se věnoval právě sídlišti Lesná, v jehož výzkumu pokračoval i nadál a o pět let později o tomto hromadném obytném souboru vydal knihu Brněnský fenomén Lesná.

Adam Guzdek: Brněnský fenomén Lesná
Nakladatelství VUTIUM
Brno, 2022, 336 s.