Architektura, konkrétně ta brutalistní, vzbuzuje mnoho rozporuplných emocí napříč tuzemským společenským spektrem. Ačkoliv dochází ke snahám edukovat veřejnost o těchto výjimečných stavbách, spousta z nich stále strádá nebo je přímo likvidována. V chatrném stavu se nachází například budova banky od Karla Pragera, kterého připomíná letošní festival Den architektury.

Paměť ovlivňuje přítomnost a vytváří budoucnost. Tvorba ATTA (Atelier Tsuyoshi Tane Architects) je jasným apelem k nám všem, kdo jsme zodpovědni za současnost i budoucnost našich měst, abychom přemýšleli o potenciálu, poslání a budoucích možnostech architektury. Výstava Archeologie budoucnosti, kterou uvádí Galerie současného umění a architektury, představí architektonické uvažování tohoto mnoha cenami ohodnoceného studia.

Kniha Brněnský fenomén Lesná představuje komplexní souhrn historického a stavebního vývoje této městské čtvrti.

Nová tvář Florence. Tři nejlepší návrhy odhalí od 16. 11. výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která Pražanům také umožní se k vizím nové čtvrti vyjádřit.

Výstava Steven Holl: Making architecture konající se v Galerii výtvarného umění v Ostravě (GVUO) představuje celkem jedenáct realizovaných projektů amerického architekta Stevena Holla, přičemž zdůrazňuje charakteristický proces jeho tvorby.

Francouzský termín „brut“ znamená surový nebo nerafinovaný. Právě tento termín dal jméno architektonickému fenoménu brutalismu. Ten byl po dlouhá desetiletí zatracován a nyní opětovně probouzí auru odvážného a nekompromisního designu, který je inspirací i současnému jazyku architektury.

Kurátorská platforma Café Utopia (Katarína Hládeková, Zuzana Janečková, Marika Kupková, Markéta Žáčková) se v nedávné době vyjádřila k problematice Bílého domu v Brně. Jedná se o architektonicky zajímavou budovu se spletitou historickou pamětí, kterou však město plánuje prodat soukromníkům – což rozpoutalo veřejnou diskuzi.

Bezmála čtyřicet minut naplněných představením těch nejvýraznějších stavebních projektů, které výrazně promění podobu Prahy, přináší prezentace výstavy Praha zítra? Pražské priority. Ta je s komentovanými vstupy Adama Gebriana aktuálně ke zhlédnutí odkudkoli, kde budete moci pohodlně a nerušeně sedět a dívat se – CAMP ji zpřístupnil na svém online kanálu.

Součástí festivalu Den Architektury, který probíhá od 1. do 7. října po celé republice i na Slovensku, bude opět filmový festival Film a architektura. Věnovat se bude především hlavním tématům festivalu – Svobodné architektuře a Bauhausu, který letos slaví 100 let od svého založení.

Hotel Praha. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v březnu 1975, se z pražských Dejvic, kde původně stála, přenesla do Retromusea v Chebu. Nyní ale již ve fragmentech. A ne nadarmo nese výstava Pavla Karouse podtitul Oběť arogance a moci. Proč jeden hotel vyvolal tolik ohlasu a jeho zbourání dodnes tíží množství nejen odborné veřejnosti?

Historicky poprvé se v Centru architektury a městského plánování (CAMP) koná společná výstava tří největších českých škol architektury. Výstava Olověný Fuchs f Kleci propojuje architektonické studentské soutěže Ještěd f Kleci (Fakulta umění a architektury TU v Liberci), Cena Bohuslava Fuchse (Fakulta architektury VUT v Brně) a Olověný Dušan (Fakulta architektury ČVUT v Praze). Lidé se tak do 18. dubna mohou podívat na nejlepší loňské práce budoucích českých architektů.

Kritiky uznávané duo francouzských filmařů Bêka & Lemoine představí v Praze svůj jedinečný projekt Homo Urbanus – člověk městský.

V říjnu se Městská knihovna v Praze zaměří na architekturu. Ve třech večerech uvidíme dvě přednášky, jeden film a jednu autorskou prezentaci. Přednášky povedou Ladislav Zikmund-Lender a Zdeněk Lukeš. Se svým projektem vystoupí Kateřina Šedá.

Vřed města. Masa betonu. Relikt normalizace. Zbourat. Napravit, co bylo způsobeno. Takto se často hovoří o monumentální budově jihlavského Prioru. Jen těžko si lze představit lepší příklad anomálie než stavbu uprostřed zachovalého historického náměstí, kterou nenávidí všichni.

Společná herna, prádelna, tělocvična či bazén? Pro děti jesle, pro dospělé lázně. Tohle vše jste mohli najít na jedné jediné adrese. Tak vypadaly kolektivní domy. Jaké to je bydlet spolu, výhody i nevýhody tohoto komplexu a vzpomínky lidí, kteří v nich bydleli, vám prozradí výstava v olomouckém Muzeu umění.

Žádné místo nemá jen jednu tvář. Všechny lokality bez rozdílu mají úseky, ve kterých se určitá skupina lidí cítí dobře a ráda tam tráví čas. Naopak mohou existovat zákoutí a prostory, kterým se tato skupina raději vyhne a označí je za odpudivé. Opravňují však individuální pocity jednoho uskupení osob k zásahům do těla města? Vždy totiž může existovat i další kategorie intelektuálů, pozorovatelů, badatelů, dobrodruhů či prostě jen obyčejných lidí, která má naprosto opačné preference. V současné době to lze pozorovat velmi živě na kontroverzi poválečných staveb, například na aktuální kauze Vřídelní kolonády v Karlových Varech.

Brutalismus je v současné době aktuální téma nejen pro odbornou veřejnost. Vzniká mapa brutalistních budov, pořádají se přednášky a prohlídky, demonstruje se za záchranu zchátralých staveb, diskutuje se o kvalitě, o kontextu, o významu, o využití, o ochraně. I přesto, že zájem o poválečnou architekturu v posledních pěti letech vzrostl o několik set procent, je stále vnímaná jako jakýsi bizarní zásah do přirozeného chodu věcí. A to je dobře.