Na nedávném předávání francouzských národních filmových cen César získal Roman Polanski ocenění pro nejlepšího režiséra za snímek Žaluji! Po udělení se znechuceně ze svého místa v sále zvedla herečka Adèle Haenel (hvězda filmu Portrét dívky v plamenech) a opustila místnost se slovy: Bravo pedofile!

Během ceremoniálu před budovou stály stovky protestujících s transparenty a hesly proti Polanskému. Ten se na předávání cen dle očekávání nedostavil. Od tohoto režiséra známe například také film Pianista, oba snímky mají společné židovské téma. Jeden z hlavních důvodů bojkotu Polanského je znásilnění třináctileté dívky v roce 1977. Je správné, že činy Polanského zkreslují náš pohled na jeho tvorbu?

Polanski
Polanského snímek získal Césara, protože je to nepochybně dobře natočený film, ale jak máme toto ocenění uznat, když jeho režisér údajně zdrogoval, znásilnil a přiměl třináctiletou dívku k perverznostem, proti zákonu a její vůli? Protože se distributoři bojí reakce silných feministických hnutí, tento film se nebuade promítat v anglicky mluvících zemích. Je takové rozhodnutí správné, anebo mají mít diváci právo film vidět a udělat si vlastní názor?

Woody Allen
Polanski není jediným režisérem, ke kterému se filmoví fanoušci otočili zády. Dalším velmi známým případem je Woody Allen, který si vzal svou adoptovanou dceru a dost možná zneužil své pozice coby jejího vzoru, aby s ní navázal intimní vztah. Oba režiséři jsou pro dějiny filmu důležití, ale ve světle dnešní doby a #Metoo kampaně je vnímáme jako nepatřičné a třeba i cítíme, že by jejich filmy neměly získávat ceny, protože je to jistým znakem toho, že jsou společností stále přijímáni.
Woody Allenovi mělo nakladatelství Hachette nedávno vydat autobiografii, na kterou si odkoupilo autorská práva. Rozhodnutí publikovat tuto knihu vzbudilo negativní reakce do takové míry, že nakladatelství prohlásilo, že knihu publikovat nebude a všechna práva vrátí jejich majiteli.

Umělecké dílo a jeho autor existují odděleně
Někteří lidé sdílí názor, že umělec a jeho hotové dílo existují odděleně. Roland Barthes napsal, že autor je mrtev. Autor pro nás nevytváří příběh, ale pouze nám ho zprostředkovává, příběh si vytváří každý divák sám, on je tím autorem. Právě v divákovi se odehrává syntéza, do které se promítá jeho vlastní minulost, zkušenosti i charakter a přijímá dílo za své. Umělec nemá kontrolu, nemůže diktovat, jak jeho dílo interpretovat. Proč by tedy jeho činy měly mít dopad na naše vnímání díla?

Závěrem
Nedávno byl odsouzen Harwey Weinstein, filmový producent, na dvacet tři let vězení za znásilnění a sexuální zneužívání. Ženy jsou díky kampani #Metoo, kterou Weinsteinův případ podnítil, silnější než kdy předtím, ale stále naše pozice s muži nejsou vyrovnané. Oslavování filmů jako Žaluji! by pro mnohé ženy znamenalo udělat několik kroků zpátky, protože by to znamenalo oslavu autora, který zneužil své privilegované pozice a dopustil se závažného trestného činu proti dívce.
Když se nakladatelství Hachette rozhodlo nepublikovat autobiografii Woodyho Allena, ozvala se velmi silná reakce ze strany Stephena Kinga, který na Twitteru prohlásil: „Pokud si myslíte, že je pedofil, tak si tu knihu nekupujte. Nechoďte na jeho filmy. Nechoďte ho poslouchat, jak hraje jazz v Carlyle. Hlasujte svojí peněženkou… takhle to děláme v Americe“, čímž odkazuje na to, že volba by ve finále měla být naše.

Pravda je, že spousta umělců se svou povahou a činy nemůže chlubit. Například známý Caravaggio měl vznětlivou povahu, zabil člověka a potom od místa činu utekl. Přesto jsme se rozhodli, že je pro dějiny umění natolik podstatný, že jeho díla neuzamkneme v prostorách nepřístupných veřejnosti. Jednak máme k jeho činům mnohem větší odstup daný časem, ale také jsme se naučili dívat se na díla s úžasem a zároveň mít povědomí, že autor byl morálně pochybný.
Je možné, že s odstupem času se opět naučíme bez studu uznat přínos a zásluhy pro film Polanského, Allena anebo i proklatého Weinsteina, ale zároveň se naučíme mít paralelně v povědomí černou stránku jejich povahy a budeme opět na jejich filmy bez studu a rádi chodit do kin.