Klatovský kostel sv. Vavřince oslňuje leskem pramene, jenž padá od stropní klenby a pokrývá většinu podlahy. Nad ním se nadnáší tři staleté trámy.

Zní to jako popis snové imaginace pro výklad, ale jedná se o site-specific instalaci umělkyně Pavly Voborník Kačírkové. Tuto instalaci s názvem Tušení vytvořila ve volné návaznosti na své další site-specific projekty a ohromujícím způsobem změnila prostor jinak prázdného odsvěceného kostela, ve kterém pravidelně probíhají výstavy.

Pomyslný stříbřitý pramen – voda, energie, se ve správné denní době s dostatkem prostupujícího světla leskne a oslňuje oči, zem pokryta hliníkovou fólií jakoby tvořila nehybnou řeku a tři šestimetrové trámy pomalují levitují nad pomyslnou hladinou. Protínání se s přítomností a sledování její proměňování staví diváka do pozice zenového pozorovatele, jenž se nechává unášet krásou drobných estetických proměn v bezpečném prostoru kostela. Nehrozí mu nic, jen prožitek krásna. Možná může zažít i ten extatický, vydrží-li meditovat v prostoru instalace dostatečně dlouho.




Subtilní monumentalita
Pavla Voborník Kačírková (* 1985) nevystavuje v Klatovech poprvé. Namátkou v roce 2016 uvedla v Galerii U Bílého jednorožce svou instalaci v rámci skupinové výstavy Inventura 2016. Její volnou tvorbu profilují podobné rysy a to zejm. práce se surovým materiálem. Jako absolventka doktorského studia brněnské Fakulty výtvarných umění pod vedením akademického sochaře Jana Ambrůze přistupuje ke svým projektům v sochařské gramatice, kterou přesahuje i v médiích plošných. Věnuje se také grafickému designu a tvorbě vizuální identity.

Výstava Tušení, kterou pro kostel sv. Vavřince připravila ve spolupráci s kurátorem Michalem Lazorčíkem, je propojená se závěsnými obrazy na pomezí objektové tvorby. Na březové překližce rozlévaný hliník vytváří nejrůznější abstraktní obrazce a s názvem Tušení – Madony prohlubuje celkové vyznění instalace. V kostele visí i další závěsný objekt z ovčí plsti posázené perlami s názvem Tušení – Mateřství. Obsahová linie výstavy tedy dostává jednoznačných obrysů a přestože nijak invazivně, inspiruje diváka do vhledu těchto jemných osobních témat. Dominantou instalace je ale Vlna / Trojice, která na sebe strhává veškerou pozornost a pravdou je, že při prvotním úžasu z monumentality z tohoto vjemu jsou veškeré další objekty až druhotné. Monumentalita je v tvůrčí gramatice Kačírkové stěžejní – její subtilní podobu už předvedla ve své instalaci Ryby, kterou uvedla v roce 2011 v Hranicích na Moravě. Sto dvaceti metrové hliníkové tyče jaly rozsáhlý galerijní prostor, kterému přesto ponechaly jeho vyznění a čistotu. Ani ze surovými trámy nepracuje Kačírková poprvé, v roce 2019 uvedla trámy čtyř metrové délky v instalaci Míjení pro pražské Studio Bubec. Její instalace s konceptuálními přesahy nechávají mnoho prostoru pro samotné výstavní interiéry, se kterými jako autorka vede dialog a nikoli autoritativní monolog a nechává množství prostoru i pro samotné diváky. Ti mohou její výstavní projekty vstřebávat v nejrůznějších vrstvách a to už jak těch prvotních budící úžas či překvapení, tak těch metafyzických, které vyvolává delší zkoumání myšlenkových záměrů a vkladů do díla samotného.

Pavla Voborník Kačírková: Tušení
Kostel sv. Vavřince v Klatovech
(Plánická 174, Klatovy)
30. 7. — 30. 10.