Na tomto místě měl být původně článek o nové výstavě v Pavilonu skla Klatovy (PASK), ale aktuální situace vše mění a i stálá expozice bude ještě nějakou dobu zavřená.

V tichu setmělého pavilonu tak čeká více než 800 předmětů na to, až vitríny opět zalije světlo a přijdou návštěvníci. Mezi mnoha unikáty z produkce šumavské firmy Johanna Lötze vdova tu stojí jedna výtvarným návrhem i technickým provedením mimořádná váza, která se nedá přehlédnout.

Jde o vázu vyvzorovanou v roce 1900 pro světovou výstavu v Paříži podle návrhu Franze Hofstättera. Dekor vázy představuje svět pod vodní hladinou a má neobvyklou hloubku, která je dána poměrně komplikovaným výrobním postupem. Na základní jádro z lehce zakaleného čirého skla jsou zde vertikálně natavené nitky z čirého světle zeleného a čirého bezbarvého skla, které evokují proudění vody. Temné těžké dno tvoří vrstva rubínového skla s natavenými nitkami z hnědého a modrého skla. Ze dna vyrůstají vodní rostliny se stvoly spletenými ze zelených nitek různé intenzity zabarvení ukončené měkce formovanými listy, v nichž je vyryté žebroví. Dojem chvění a pohybu vody umocňují horizontální přerušované nitky ze světlého čirého tyrkysového skla, které jakoby zpřítomňují vodní řasy. Výsledný až snový dojem podvodního světa je dovršen irisováním (difuzní tenká vrstva, na které dochází k interferenci barev), které vyvolává dojem kovového povrchu. Secesní inspirace přírodou je tady dovedena k dokonalosti.

Váza byla jako mistrovské dílo předmětem obdivu již v roce 1900 a i za ni dostala firma Lötz v Paříži svou druhou Grand Prix. Nevíme, kolik bylo těchto váz celkem vyrobeno, ale dochovalo se jich jen několik. Každá je v detailech trochu jiná, ale všechny patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo ve světovém sklářství vyrobeno.

text: Jitka Lněničková