Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) připravila rozsáhlou retrospektivní výstavu nedávno zesnulého umělce a vysokoškolského pedagoga Eduarda Ovčáčka (1933–2022).

Výstava s názvem EDAS: Znaky – 1968 – Groteska, jež je koncipována v rámci celého Domu umění, představuje na sto osmdesát autorských prací. GVUO ve své sbírce vlastní téměř čtyři sta Ovčáčkových prací, které zahrnují malby, grafické práce i objekty. Autor sám věnoval během svého života do sbírky GVUO přes tři sta grafických děl, díky čemuž má galerie jeden z největších konvolutů jeho uměleckých děl v rámci celé České republiky. Formálně je expozice rozdělena do tří tematických částí reflektujících hlavní motivy celoživotní Ovčáčkovy tvorby. Tři sály galerie spolu se třemi kurátory vzdávají poctu takto významnému umělci, který svůj život zásadně sepjal právě s Ostravou a výrazně se zapsal do poválečných dějin celého Ostravska. Nachází se mezi nimi jak jeho ústřední grafické práce, tak vizuální básně, malby, koláže, objekty i tzv. grafo-ready-mades.

Tři výstavy, tři kurátoři, tři místnosti
Postava Eduarda Ovčáčka hrála ústřední roli jak v dějinách regionálních a československých, tak evropských. V širokém středoevropském kontextu nejhlouběji prozkoumával možnosti lettrismu a vůbec jako první na české umělecké scéně se začal touto oblastí zabývat. Tvůrčí hodnota jeho děl spočívá především v plynulém a pozoruhodném propojením umění druhé poloviny 20. století s tím současným. Jeho osobnost je nicméně důležitá zejména ve smyslu pozitivní změny. Ovčáčkova síla je patrná nejen v jeho dílech jako konkrétních případech, ale současně v tom, že si zachoval čisté svědomí, čistý štít. Nevzdal se, jako mnoho jiných, svého přesvědčení a po invazi v šedesátém osmém nebyl přijat do nově vytvořeného svazu výtvarných umělců. Nesměl ani oficiálně vystavovat a kvůli svým aktivitám na neoficiální umělecké scéně jej opakovaně vyslýchala Státní bezpečnost. Graficky zpracoval např. problém antiutopického státu rudé hvězdy značně připodobňující Orwellův román 1984. Později se stal také signatářem Charty 77. Na začátku nového milénia následně patřil k iniciátorům vzniku Fakulty umění Ostravské univerzity, kde poté řadu let vyučoval.

Radost, ne úděl
Grafika spolu s fenoménem poezie neustále prostupovaly životem Eduarda Ovčáčka. Jejich symbióza jej naplňovala a pomohla mu překonat těžké chvíle za totality v drsné realitě všedních dní. Akademický malíř se jednou vyjádřil, že grafika se nestala jeho údělem, ale spíše radostí. Své grafické práce považoval za výtvarnou reflexi událostí kolem sebe a v přeneseném slova smyslu také za specifický způsob komunikace s lidmi, kteří dovedli pochopit poslání alternativní umělecké scény.

Akcentace písma a znakový archetyp
Uznávaný výtvarník a sochař, grafik, básník, fotograf a performer se ve své tvorbě věnoval malbě, grafice, koláži, plastice, vizuální poezii, lettristické fotografii a instalacím. Experimentátorské dílo rodáka z Třince je zastoupeno v mnoha sbírkách v Česku i v zahraničí. Ovčáček se vyznačoval výtvarnou variabilitou a inovátorstvím, ačkoliv patřil především k našim špičkovým umělcům zejména v oboru grafiky. Nejčastějším a páteřním námětem jeho děl byl, jak již bylo zmíněno dříve, lettrismus, jemuž se začal věnovat od šedesátých let minulého století. Využíval také propalovanou koláž a tvorbu ohněm a hořícími lanky spolu s destrukcí ploch, vizuální a konkrétní poezii, abstrakci, geometrii, akci i fotografii. V rozmezí let 1959 až 1968 se soustavně zabýval rozvíjením techniky strukturální a hlubotiskové grafiky a strukturální malby. Později se začal programově věnovat také serigrafii, dřevěným polychromovaným prostorovým formám a digitální technice. Jeho pestrý umělecký život, jeho dílo, občanské postoje a pedagogická činnost byly, stále jsou a dozajista navždy zůstanou nepřehlédnutelné.

EDUARD OVČÁČEK / EDAS: Znaky – 1968 – Groteska
Galerie výtvarného umění Ostrava
(Jurečkova 9, Ostrava)
29. 3. — 21. 5. 2023