Když se mluví o současném baletu, je potřeba odrazit se od autora choreografie posílajícího prostřednictvím tanečníků informaci divákům, kteří si utvoří konečný význam. Možná překvapí, že význam není obsažen přímo v provedeném pohybu. Pro tanečníka má pohyb význam proto, že ho provádí a ví proč. Divák musí nejprve vidět, vnímat a interpretovat.

Když vidíte „krok“ jako napsané slovo, musíte ho přečíst, musíte znát kód (jazyk), přiřadit k němu význam a ještě hledět na kontext. Naštěstí je pohyb právě tím kódem, tím jazykem, který známe všichni, a přestože se my sami nehýbeme, dokážeme do určité míry přes pozorování druhých při pohybu vycítit, jak bychom pohyb vnímali ve vlastním těle, a tím pádem stačí jen sledovat proud choreografie a vnímat kontext. Význam se objevuje postupně. Je to někdy těžké, protože jsme zvyklí na pohádkové narativy klasického baletu, které nás vedou předem známým příběhem. Současný balet tak nefunguje. Nejlepší zkušenost se současným baletem můžete získat jen osobně a nejlépe vybaveni informacemi. O inscenaci zkomponované ze tří choreografií The Second Detail, Handman a Eden / Eden je dobré vědět, že jejich tvůrci jsou takové „superstar“ současného tance.




Jsou to celebrity
The Second Detail – William Forsythe (1949), jehož choreografie se v ČR objevují od roku 2005, jenž je vzdělaný v klasické baletní technice, ale již pod vlivem rozvíjejícího se contemporary (současného) baletu v USA. Oceněný Benois de la danse za celoživotní přínos tanci, držitel francouzského Řádu umění a literatury, patří k jedné z nejznámějších osobností tohoto směru.
Handman – Edward Clug (1973) – rumunský tanečník a choreograf, nyní ředitel Slovinského národního baletu, oceněn mnoha národními i mezinárodními cenami. Letos v ČR jsou k vidění hned dvě jeho choreografie – Radio and Juliet (kterou se proslavil v roce 2005) v Brně a Handman v Praze.
Eden / Eden – Wayne McGregor (1970), britský choreograf, držitel Řádu britského impéria za služby tanci. Asi není třeba nic dodávat. Možnost vidět jeho choreografii Eden / Eden je docela vzácná příležitost, protože je to snad první choreografie, kterou od něj český baletní soubor kdy nastudoval.

Třicet let neznamená starý
William Forsythe byl ve své době pro klasický balet šok, to samé o generaci později Wayne McGregor i pro směr contemporary balet. Je krásně vidět na choreografii The Second Detail, jak je z velké části zapojena klasická baletní technika, a do toho bum! Tradiční pohyby jsou vedeny do extrémů, tanečníci se vychylují z osy těla, sedí, chodí, kroutí kolenama do sebe nebo si zvrtnou kotníky. Ale stále vše v symbióze s klasickou baletní technikou. Je potřeba si uvědomit, že The Second Detail se zrodila ve stejném roce jako já – 1991, a dodnes je stále důkazem něčeho neobyčejného, co současný balet tehdy šokovalo a co dnes oceňuje.

McGregorův Eden / Eden je dynamická choreografie s nosným tématem „vliv technologie na člověka a estetiku“ kombinující pohyb, videoart a zvukovou složku s mluveným slovem. Video vytvořila Beryl Korot, spoluautorka digitální opery Three Tales, jejíž část Dolly je zakomponována do videosložky Eden / Eden. Na scéně uprostřed stojí strom odkazující na rajskou zahradu a kolem něj se zjevují tanečníci v kostýmech jako bezpohlavní bytosti nejprve v duetu, později ve skupinách. Jeden druhému jsou partnerem, obrazem, ale možná i klonem a není to příjemné. Pohyby jsou stále úsečné a navazují dravě. Občas se ukáže individualita jednoho ze skupiny a pak opět zapadne.

Handman Edwarda Cluga, nejmladšího choreografa a z trojice nejvíce známého spíše narativními balety, je extrémně náročný kus na synchronizaci jednotlivých tanečníků. Pohyb začne v těle jednoho a pokračuje v těle dalšího a hned vede zpět a směruje na prvního. Jako by byl potřeba ke každému pohybu impuls zvenčí a teprve potom je možné následný pohyb provést. Když jeden padá, druhý ho chytá, zvedá otáčí, odnáší… Tanečníci pracují ve dvojicích i větších skupinách jako organická masa, co dodržením tempa a detailů zvládne komplikovaný mechanismus uřídit.

Všichni tři choreografové jsou zároveň i autory scény. Forsythe pracoval také na světelném designu, Clug na kostýmech. Jejich vize není pouze pohybová, se svými týmy vždy pracují na celé vizuální stránce včetně zvuku. Spojují je různě silná témata člověka jako stroje a vliv technologií, se kterými sami pracují. Hlavním zájmem však zůstává lidské tělo jako složitý mechanismus s duší.

Forsythe / Clug / McGregor je k vidění v Praze v podání baletního souboru Národního divadla ještě v prosinci 2021 a v lednu 2022.

Forsythe / Clug / McGregor
Národní divadlo, scéna Státní opery
(Wilsonova 4, Praha)
psáno z festivalu Dance Brno 2021 19. 10. 2021
nejbližší reprízy so 11. 12. a ne 12. 12.