O roli matky a vůbec mateřství se většinou mluví v pozitivním slova smyslu, neboť je pro většinu žen nedílnou součástí života. Jde o jakési předurčení, které vyplývá nejen z biologických dispozic, ale také sociálního konstruktu. Ale co když stát se matkou nenese jen benefity, ale také komplikace a obavy? O těchto a jiných nástrahách femininního světa pojednává nová hra A Studia Rubín Jenom matky vědí, o čem ten život je.


Tato autorská inscenace režisérky Barbary Herzové, na které se podílely jako dramaturgyně Dagmar Radová, Lucie Ferenzová a Anna Smékalová, si zakládá na výpovědích skutečných sedmi žen, jejichž příběhy zaznamenávala od přelomu roků 2016 a 2017, mezi které zahrnula Herzová i ten svůj. Jedná se tak o jakýsi časosběrný dokument, který je okrajově blízký známým Manželským etudám Heleny Třeštíkové. Ovšem v tomto případě dochází často ke konfrontaci různých pohledů na akcentované mateřství, přičemž každá aktérka se od té druhé nějakým způsobem liší, ať už se například jedná o věk, vzdělání nebo samotný přístup k vlastní roli matky, jež je ovšem zároveň jejich pojítkem.

Ač se může na první pohled zdát, že inscenace v sobě nese feminsticko-aktivistický podtext, je naladěna v ironickém duchu, k čemuž se odkazuje i její samotný název. Neplatí zde pouze vztah ženy k ženám, ale naopak je zohledněna i úloha otce, který v podobných debatách je často opomíjen, nebo dokonce zesměšňován. Herzová společně se svými kolegyněmi úhel pohledu zaostřuje na problémy, které ovlivňují oba dva rodiče, a to například gender pay gap (rozdíl ve mzdovém odměňování mužů a žen), jenž většinou vede k tomu, že ženy zůstávají na mateřské dovolené a muži jsou živiteli rodiny. Dále se nezapomíná ani na sociálně slabší skupiny, respektive pracující manuálně, přičemž Herzová ukazuje, že ne vždy lze mluvit o budování kariéry. Dochází zde také k boření mýtů, že mateřství je pro ženu dar, se kterým se pojí pouze pozitivně naladěné emoce, ale naopak se zde poukazuje, že může se sebou nést i řadu traumat (spjatých například s porodem nebo s partnerským vztahem).

Navzdory těžkosti tématu vše odlehčuje spojení tragédie a grotesky, což vyvolává hořce komický dojem z dění na jevišti, které se plní typickými atributy matky na mateřské, jako jsou například nákupní tašky, ovocné kapsičky nebo kukuřičné křupky. Tomuto „rodičovskému chaosu“ schopně dominuje trojice herců, ale také zkušených rodičů, a to Lucie Andělová, Veronika Lazorčáková a Jiří Kniha, z nichž každý do představení přispívá jiným aspektem, což společně dobře funguje a dává inscenaci mnohovrstevnatost. V představení vyniká zejména Jiří Kniha v roli samoživitelky Alex, coby heroiny těžce nesoucí svou úlohu, což lze považovat jako velice dobře provedenou metaforu, neboť tato postava stojí mezi dvěma rolemi, a to jak matky, tak otce, dochází zde k travestii a Kniha se před zraky publika obléká do dámských šatů a líčí se, což působí dosti efektně. Veronika Lazorčáková pro změnu povedeně střídá postavy Báry (zakřiknutá a pro rodinu vše obětující) a Blanky (emancipovaná, ironická, s nadhledem), což zároveň v sobě má komický účinek. Lucii Andělové naopak sedí role tvrdohlavých aktivních matek Zdenky (inženýrka z maringotky) a Katky (studentka, závislá na rodičích). Své taky činí vstupy samotné režisérky Barbary Herzové, která se zde prezentuje jako biomatka, jež nepodléhá fanatismu, ale pouze divákům poskytuje impulsy k diskusi. Často se opakuje i jeden leitmotiv, a to citace z článku Apoleny Rychlíkové pro A2larm s krédem: „Děti nemohou za vaše posraný životy“, který vyzdvihuje fakt, že mateřství je zkrátka volba.

Jenom matky vědí, o čem ten život je dle mého názoru jedno z nejvíce komplikovaných představení, které jsem kdy zhlédla, ale je to myšleno v pozitivním slova smyslu. Jde o precizně vytvořenou inscenaci, na níž se podepisuje několikaletá práce režisérky Barbary Herzové, a jedna recenze její obsah není schopna pojmout. Co vnímám jako velký přínos této divadelní sondy, je skutečnost, že se neupíná na jeden úhel pohledu (ženský), ale naopak se snaží o podněty ke konstruktivní diskusi.

Jenom matky vědí, o čem ten život je
A studio Rubín (Malostranské nám. 9, Praha 1)
premiéra 28. února 2020
nejbližší repríza čt 4. května