Celoevropsky úspěšná hra Lehman Trilogy italského dramatika Stefana Massiniho doputovala v květnu pod názvem Dynastie (Lehman Brothers) také do Česka. Obsáhlé dílo (256 stran) upravil společně s režisérem Michalem Dočekalem dramaturg Miroslav Oščatka do celovečerního tvaru. Celý ansámbl pak vytvořil strhující podívanou, která nabízí obdivuhodné výkony ve všech složkách a mění dosavadní způsob českého divadelního myšlení.

Hra nerazí názor, neřeší kontroverzní náhledy na instituce, které zacházejí s fiktivním kapitálem. Nevyjadřuje se k činům jednotlivých členů dynastie Lehmanů. Neoznačuje viníky ani oběti. Lehmany nekritizuje ani neobdivuje. Nabízí však konkrétní historická fakta. „Zvláštností Massiniho hry je osobitá forma volného prozaického verše. V textu nejsou určeny promlouvající osoby, a tak každý inscenátor na počátku stojí před úkolem rozdělit souvislý text mezi jednotlivé jednající postavy. Každá inscenace Massiniho hry je tudíž nutně originálem,“ uvádí v programu dramaturg Miroslav Oščatka.

Už od plakátu
Dynastii vnímám jako oslnivé divadelní dílo, na kterém se povedlo úplně všechno – od plakátu (Dragan Stojčevski) – přes chirurgicky přesnou úpravu rozsáhlého textu až po excelentní výkony šestice hereckých matadorů (vynikne pregnantní projev Martina Donutila, skálopevný jevištní výraz Jana Kolaříka i nezapomenutelné kreace Dalibora Buše).

Z inscenace je cítit velká důvěra, která vznikla mezi režisérem a léty sehraným týmem. Dočekal dosáhl plastického propojení historie s dneškem, vytvořil vysoce intelektuální a přitom groteskní podívanou, která mísí společné kořeny blízkého východu, staré Evropy a mladé americké kulturní tradice.

Jeden z nejkvalitnějších souborů v česku vyjadřuje svůj příběh vývoje kapitalismu s divokou expresí. Nepřestává experimentovat, hledat opět nové formy ztělesnění postav. Dynastie patří k těm inscenacím, kterým se v této sezóně podařilo daleko překročit průměrný standard ČR.

Nová balada pro bandity
Ivan Acher dokáže do své hudební realizace dostat rytmus koňských povozů prvních severoamerických osadníků, stejně jako starožidovské motivy, zvuk železnice, westernová témata nebo nezvratně roztočená kola osudu. Podmanivý výsledek umocňuje divácké soustředění. Jeho hudbu navíc skvěle interpretuje Tereza Marečková. V roli slepé houslistky se stává alegorickou postavou, přítomnou v každý čas na každém místě, v každém z nás.

Možná od provázkovského provedení očekáváte větší pozornost vůči současné ekonomické situaci (přímým dopadům bankrotu z roku 2008), nebo byste raději rozeznávali menší inspiraci německými inscenacemi téže předlohy (v Řezně, Linci, Kolíně, Drážďanech), případně žádáte silnější interpretační názor. Chápeme například, že Lehmany sice nelze nazývat přímo lichvářskou mafií, současně ale jejich přínos společnosti není tak zřetelný, jako pro příklad neméně fascinující historický příběh Hlávkovy nadace, založené roku 1904 a i sto deset let po Hlávkově úmrtí přinášející svým klientům stipendia a podporu. Nicméně tito Lehman brothers vás nedokážou zklamat. Dočekalovi to na Provázku sluší. Také se už teď můžeme těšit na jeho příští práci zde: Kafkovu Ameriku. ∞


Dynastie
Divadlo Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno)
premiéra 3. 5. • nejbližší reprízy st 13. 9. a út 19. 9. 19:00