Svět už není jako dřív. Dnešní děti si ničeho neváží a mají alergie. Slušný pracovitý člověk nemůže říci svůj názor, protože by byl nekorektní. Ti mladí jezdí na kole a studují dějiny teploušství na univerzitách z peněz pracujících. Lopatu do ruky nevezmou, stejně jako ti Poláci, co nepracují, ale můžou všechno… Někdo by to měl dát do pořádku. Třeba majitel drůbežárny, co nekecá a maká. Nejlepší kandidát, Jan Novák, přichází v podání brněnského divadla Feste.

Knižní předlohu nově uvedené hry Nejlepší kandidát má na svědomí sociolog Stanislav Biler, který je mimo jiné jedním ze zakladatelů původně především satirického hnutí Žít Brno. Ač se i jeho prvotina z roku 2017 může zdát jako kniha plná satiry a ironie, chvílemi díky podobnosti ne zcela náhodné čtenáře/diváka až mrazí.


Autenticita periférie
Johanna pořádně neví, co se životem. Je povoláním, a vlastně i povahou, asistentka. Teď dělá asistentku univerzálnímu kandidátovi, královi všech lopat, Janu Novákovi (který je pro doklad obyčejnosti většinu inscenace sestaven z kusů doplňků IKEA nesoucích jména Jaan a Noväk, místo hlavy má jako poctivý pracant lopatu). Johanna se tak ocitá na periférii v Jeseníkách, kde se podle výzkumných agentur dají posbírat rozhodující hlasy. V krajině, která utrpěla rány od všech dosavadních režimů, Johanna ale překvapivě nalézá alespoň trochu oné ztracené autenticity, která ve větších městech a předměstích zmizela pod pěstěnými trávníčky, tújkami, cihlovými ploty, jezírky a urputným společenským životem hojně dokumentovaným na sociálních sítích.

Johanna je jako mnozí uvězněna ve světě powerpointových prezentací, grafů, kopírek a excelových tabulek. Stále se hledá a nic nenachází. Svým životem a talentem plýtvá v uniformní kanceláři, kde většinu času vaří kafe pro momentálního šéfa. Cesta pohraničím jí připadá jako příjemná změna. I když bude asistovat člověku, který je neustále pod vlivem a není sám bez pomoci schopen poskládat smysluplnou větu. To ovšem nevadí. Nikdo nemusí vědět, co je Jenda Novák zač. Obraz, který bude promítnut divákům, projde rukama marketingového a PR oddělení.

V závěji
Kulisy jsou složeny z krabic a množství skartovaných smluv představujících sníh a zároveň nutný zásah marketingové agentury před kandidaturou na významný post v politice a během ní. Herci pak doplňují prostor kanárkově žlutým oděním ve stylu jarní české krajiny okupované řepkovými lány. Ztvárnění hlavní postavy duševně rozpolcené Johanny Rottové herečkou Annou Duchaňovou vtahuje diváky do děje a mezi nejsilnější momenty rozhodně patří pohovor v personální agentuře či rozhovor s babičkou.

Text prošel dramatizací úspěšně, ovšem především díky své aktuálnosti a pravdivosti. Proslovy kandidáta Nováka jsou často úsměvné, ale se silnou hořkou pachutí.

Poslouchej šumění dob minulých
Divadlo Feste na scénu uvádí především politická a společenská témata. Jedním z cílů uváděných inscenací je propojení humanitních věd a umění. Snaží se tak probouzet diskusi a rozvíjet občanskou společnost. Kus, který si bere na paškál současnou politickou situaci, ale také přístup mladých z velkých měst, kteří žijí ve své dobře izolované sociální bublině, naprosto zapadá do tohoto konceptu. Moudrost předků a víra v tradice se stala obětí politických marketérů v boji o hlasy „slušných lidi s vlastním názorem“. Zbytek obyvatel pozdějšího data narození a těch, jejichž pózující srdce tepají v rytmu pravdy a lásky, zase odmítá alespoň trochu porozumět těm druhým. Národ, který nenajde shodu, nedokáže vzít odpovědnost sám za sebe a nechá se sebou zametat, nemá před sebou budoucnost zalitou sluncem. Občas by měl snad každý jako Johanna na chvíli odejít do míst nesoucích jizvy minulosti, najít vnitřní klid a hlas a selský rozum našich babiček. ∞


Nejlepší kandidát
Divadlo Feste (Masná 9, Brno)
premiéra 5. 5. • nejbližší repríza so 23. 6.