Farma v jeskyni ve svém posledním představení Divadlo zkoumá, co se stane, když se hranice mezi světem herců a diváků smaže.

Dva světy
Představení souboru Farma v jeskyni s jednoduchým názvem Divadlo předcházela dlouhá práce zahrnující několik výjezdů do Brazílie, kde tvůrci zkoumali život, kulturu a hlavně tanec místních obyvatel. Z Jižní Ameriky si Farma v jeskyni přivezla nejen hudební a taneční inspiraci, ale také námět, který dále rozpracovala.

Skupina umělců pod vedením zlého Stromboliho, kterého známe z Pinocchia, předvádí svá čísla smetánce, která baží po podívané. Dokud každý hraje svoji roli, je vše v pořádku. Co se však stane, když se jeden snaží dostat druhého do svého prostředí? V uměleckém kruhu se bohatým holkám nežije špatně, avšak umělci v nastrojeném světě peněz zahynou.

Duší i tělem
Stejně jako v představení Sclavi, i zde herci předvedli neuvěřitelné výkony. Gymnastické triky Jun Wan Kima, vyčerpávající tanec doplněný neochvějným zpěvem ženských představitelek a v neposlední řadě Roman Horák se zlomenou rukou, která skvěle doplňovala jednu z rovin jeho postavy – loutku, zajistili neopakovatelný zážitek.

Škoda, že nové hlavní hrdince (místo Cécile da Costa hraje Eliška Vavříková) role její předchůdkyně nesedí. I přes technicky výborný herecký výkon bylo vidět, že se Eliška Vavříková s postavou neztotožnila. Není divu, herečky jsou vzhledově i tělesně odlišné. Drobná Cécile da Costa si mohla dovolit bušit do Romana Horáka vší silou, kdyby to však udělala její nástupkyně, herec by nejspíše odlétl na druhý konec pódia. Doufejme, že se režisér pokusí tento problém vyřešit důkladněji než jen nepadnoucí parukou, kterou Eliška Vavříková dostala.