Ovace ve stoje jsem dosud zažila všehovšudy asi třikrát. Obvykle jimi diváci odměňují zážitek, ze kterého mrazí. Nebo zážitek, který se jen tak nebude opakovat. Divadelní představení Sonáta pro lžíci s Jiřinou Jiráskovou v hlavní roli splňuje obě tato kritéria.

Jiřina Jirásková? Ta ještě hraje? Ano, a hraje skvěle! Ačkoli se během hry objevila dvě tři místa, kde jí paměť na vteřinku zaklopýtala, nebo jazyk zlenivěl, paní Jirásková nikdy nevypadla z role a vtipně improvizovala. „Austrálie, Austrálie! Vidíš, já už ani pořádně neřeknu Austrálie!“ „Co jsem to vlastně… aha, už vím. Chtěla jsem ti totiž ještě říct…“ Nic z toho absolutně nerušilo, a naopak roli ještě více polidštilo a dodalo jí uvěřitelnosti.

Stejně mi vždycky vadilo, s jakou přesností herci deklamují dialogy každodenního života. Nevím jak vy, ale pokud nemám předem připravený monolog, tak tápu. Hledám slova, váhám, opravuji se, tu a tam se přeřeknu, měním koncovky slov podle toho, jak mi plynou nové výrazy a souvislosti na jazyk. Alespoň některé výše zmíněné prvky očekávám v projevu skutečného herce, který chce působit věrohodně. Paní Jirásková evidentně ví, koho a jak hraje.

Lágr v džungli
Hereckou partnerkou je paní Jiráskové na jevišti Divadla Bez zábradlí neméně skvělá Dana Syslová. Její přísný pohled a civilní projev mi byl vždycky sympatický. I její realistické podání role zásadové Britky Sheily je uvěřitelné a svou staromilskou upjatostí dokáže být místy přesvědčivě protivná. Tím více pak mrazí při hlubokém lidském přiznání, které její nejlepší přítelkyně Bridie překvapivě odmítá a zavrhuje.

Téma druhé světové války se zdá být již zcela vyčerpané, ve hře se však na historický konflikt díváme z nového, osvěžujícího úhlu pohledu a řeč je o méně diskutovaných tichomořských událostech. Bombardování Singapuru, poměry v japonském zajateckém táboře na Sumatře a poválečný život v Austrálii. Už jen pro odkrytá a zajímavě podaná fakta bych představení doporučila místo hodin dějepisu. Herecké výkony obou dam a dobře vybraného Aleše Cibulky v roli moderátora večer povyšují na osobní výpověď přímých aktérů. Nenechte si tento neopakovatelný večer ujít – už jen s přihlédnutím k úctyhodnému věku obdivuhodné paní Jiřiny.

Sonáta pro lžíci
Divadlo Bez zábradlí
Jungmannova 31, Praha 1
režie, překlad a scéna Kateřina Iváková
hrají Jiřina Jirásková, Dana Syslová, Aleš Cibulka
další reprízy až v příští sezóně (září 2012)