Filmový fanoušek si svoje festivaly najde. Karlovy Vary lákají na mezinárodní lesk, Letní filmová škola v Uherském Hradišti bývala a snad zůstává alternativou v komorním prostředí, Brno je domovským místem Mezipater. A letos do moravské metropole přibyl další festival,  Cinema Mundi.

Je poučné i veselé pozorovat organizaci prvního ročníku festivalu. Jakéhokoliv. Vládne tu ruch, občas zmatek, ale vše má příjemné „lidské rozměry“, které velkým festivalům už schází. Místo „provařených obličejů“ a pseudo-celebrit tu potkáte nenápadné lidi, studenty a jejich kamarády. Návštěvníků tu nejsou nepřehledné davy, když nepočítám momentální divácké hity typu Avatar, sedí v kině pár lidí, a tak často není nutné u pokladny specifikovat, kde chcete v sále sedět. Místa je dost.

Neprozkoumané filmové končiny

Každý den se promítají díla z jedné části světa, důraz se klade především na „třetí svět“, na filmy, které jsou českému divákovi jen málokdy představeny. A abyste nebyli zahlceni jen neznámými a neprozkoumanými filmovými končinami, ke shlédnutí je připravena nabídka filmů oskarových i jejich „provinčnějších“ příbuzných – držitelů i kandidátů Českého Lva. Do programu jsou zahrnuty semináře, Masterclass s festivalovými hosty, čtení scénářů k filmům, které se budou či už nebudou v budoucnu natáčet, program doplňují různorodé performance vždy tematicky spřízněné s aktuálním tématem dne.

Něco se dozvědět, nejen se dívat

V době, kdy si lze téměř jakýkoliv film stáhnout z internetu a levná DVD seženete na každém rohu, filmový festival by měl mít určitou přidanou hodnotu, něco navíc. Ať už tím myslíme pohled do scénáristické „kuchyně“ nebo možnosti vidět filmy, které nejsou běžně k vidění. Zaměření na rozšiřování obzorů diváků se ale neděje na úkor umělecké kvality. Není třeba se obávat, že na plátně uvidíte nesmyslné a poloamatérské záběry, jejichž jedinou devizou by byla právě „exotičnost“. Každý film je na začátku projekce krátce představen, takže si příslušné dílo můžete dát do potřebných souvislostí.

Trocha diváckých dojmů

To své si najde jak milovník československé nové vlny 60. let, tak i fanda filmových postprodukčních triků současnosti. Můžete například zjistit, že mladí lidé v Íránu řeší podobné problémy jako jejich čeští vrstevníci, jen se jim do života daleko razantněji míchají kulturní tradice (O Elly) také můžete zažít intimní sondu do života indiánské služky (Mléko strachu). Mnoho filmů střední Evropy je věnováno poválečnému nástupu komunismu i válce samotné. Období těsně po válce se věnuje i připravovaný film o bratrech Mašínových, který by se měl údajně začne co nejdřív natáčet. Alespoň to tvrdí Jan Novák, autor scénáře.

Umění versus obchodní centrum

Doprovodnému programu by očividně slušelo jiné prostředí, než stánky s popcornem a kolou. To, jak se tu v rámci festivalu potkává konzumní svět nákupního centra Velký Špalíček s uměním, působí podivně, někdy provokativně, jindy nechtěně komicky. Pokud vás spíš než dění kolem zajímají filmy samotné, jistě oceníte, že je vše pod jednou střechou.

První ročník festivalu proběhl úspěšně. Budete-li mít příští rok na přelomu února a března čas a budete se nacházet v Brně, nenechte si ujít něco z nabídky. A pro spořivé je tu dobrá zpráva – autorská čtení, Masterclass a jeden z vybraných filmů denně je tu zcela zdarma.

Více na www.cinemamundi.info

Cinema Mundi
24. 2.–3. 3. 2010
Velký Špalíček
Brno