Stud: faleš současnosti
Pokud očekáváte, že film o závislosti na sexu bude jen nekonečnou přehlídkou explicitních sexuálních scén, budete pravděpodobně zklamáni. Snímek Stud sice provází od počátku značně kontroverzní pověst a přístupný je až od 18 let, ale o sex v něm jde až v druhé řadě.
Britský režisér Steve McQueen na sebe upozornil již svým prvním filmem Hlad o vězních IRA, za který získal několik ocenění. Stejně jako do svého debutu si vybral i tentokrát pro titulní roli Michaela Fassbendera.
Ve Studu se objevuje v roli třicátníka ze současného New Yorku. Finančně zajištěný a mohl by mít všechno, přesto je však nešťastný a frustrovaný. Není schopen navázat normální citový vztah. Jeho osamělý život je omezen neustále se opakujícím vyhledáváním nových sexuálních zážitků a nutkavým uspokojováním potřeb. Sex mu ale nepřináší potěšení, jedná se o prázdné zážitky, které jej spíš ničí. Sexuální závislost zcela ovládá jeho život a omezuje ho. Zaběhnutý režim náhle naruší přistěhování mladší sestry. Ale i v jejich vztahu se projevuje totální citová vyprahlost hlavního hrdiny. Postupně se ukazuje, že oba jsou nejspíš poznamenáni něčím z minulosti. Co to „něco“ je, se ale z filmu nedozvíte.
Stud je dokonalá a mrazivá analýza stavu společnosti. Poukazuje na to, že „nemocný“ není jen hlavní hrdina, ale celá generace dnešních třicátníků. Často neumí mezi sebou komunikovat, navazují jen povrchní vztahy. Možná je to z pohodlnosti, nechtějí se příliš vázat, nebo možná nejsou, stejně jako hlavní postava filmu, vůbec schopni vztahu založeného na hlubším citu. Film je dost depresivní, rozhodně nepatří mezi odpočinkové a nedoporučuji jej ani pro schůzku ve dvou. Přesto je to mimořádný filmový zážitek. Je dost pravděpodobné, že se o něm bude jednou mluvit jako o výpovědi jedné generace.