Na internetu za sebou necháváme stopu, která nám už nepatří. Je-li tato stopa nelichotivá, jaké možnosti se nám nabízejí? Pro hlubší porozumění podivného francouzsko-belgického snímku Delete History si musíme připomenout, jaká díla má režijní dvojice za sebou a jaký humor doposud praktikovala.

Benoît Delépine se prosadil coby tvůrce satirických pořadů na programu Canal+. Popularitu si získaly jeho komediální skeče z prostředí fiktivního státu Groland. Na této tvorbě spolupracoval s nynějším kolegou Gustavem Kervernem. Ten se po uvádění hudebních hitparád na Canal+ začal v Grolandu objevoval v roli alkoholického reportéra. Témata mystifikace, popkultury a parodie jsou dvojici stále blízká. Jako scenáristé a režiséři celovečerních filmů se duo poměrně rychle dostalo do soutěží na festivalech v Cannes a Berlíně. Jejich Delete History získalo na Berlinale minulý rok Zvláštní cenu poroty. Snímek vypráví o počínání tří excentriků z francouzského maloměsta, v jehož ulicích mezilidské vztahy naprosto zdegenerovaly. Kritiku režiséři a scenáristé míří na všemocné a globální technologické giganty.

Atentát na internet
Předmětem satiry Delépinea a Kerverna je opět současná francouzská společnost se zvláštním zaměřením na střet provinčnosti a technologií. Postulují, že moderní technologie deformují lidské myšlení a francouzská střední třída se stala prvotřídní obětí. Delépine a Kervern trojici postav symbolicky vězní v kruhovém objezdu, přičemž každá odbočka má nepříjemné důsledky. Marie (Blanche Gardinová) je vydírána, protože pod vlivem natočila amatérské pornografické video. Bertrand (Denis Podalydès) má nespočet dluhů a na internetu koluje záznam, na kterém jeho dceru šikanují spolužačky. Řidička Uberu Christine (Corinne Masierová) zase každý den trpí, protože za své služby dostává směšně nízká hodnocení. Spojenými silami se hrdinové rozhodnou těmto bezprávím postavit.

Komunikace je pole, kde se degenerativní tendence z technologií projevují nejvíce. Postavy se bez výjimky projevují bizarními promluvami a neadekvátně reagují. Zdraví se jen rozpačitě, vystupují jako ignoranti a jakákoli slušnost jako by mimo trojici protagonistů zanikla. V nehostinném světě se tedy uchylují k imaginárním vztahům. Marie předstírá, že s ní bydlí patnáctiletý syn a o samotě slaví jeho narozeniny. Postavy vedou rozsáhlé dialogy s přístroji – beznadějný Bertrand má dokonce romantický vztah s konverzačním botem.

Věk hrdinů, kteří v současnosti nepatří k nejmladší ani k nejstarší generaci (analogicky jako režiséři), předurčuje, jak se s tlakem technologií vyrovnávají. Náruživě se noří do sociálních sítí a internetu, v komplexnějších situacích se ale ztrácí. Jejich pohledem snímek tematizuje fenomény, které se staly součástí každodenního moderního života – fake news, otravné CAPTCHA, nařízení GDPR, kočičí videa s desítkami miliony zhlédnutí a mnoho dalších. Delépine a Kervern nejsou nejbystřejší pozorovatelé těchto jevů, to lze ale omluvit jejich náklonností k rozvolněnému vyprávění a absurditám. Snad by byli hlubší analýzy schopni, nechávají se ale unášet k poetice nesmyslu.

Mimo standardní sítě
Komika Delépinea a Kerverna bude mít vždy odpůrce a důkazem budiž stabilně nuzná hodnocení, která jejich dílům francouzské publikum zanechává na internetové filmové databázi AlloCiné. Humor v Delete History často nemá podobu slovních ani vizuálních gagů. Absurdně humorné scény se jen volně řetězí a spíše vertikálně rozvíjí témata technologií a omezenosti. Snahy tvůrců nicméně posiluje jejich zručná stylistika. Vtipy nepodtrhují střihovými postupy – místo toho upřednostňují vnitrozáběrovou montáž, v které postavy staví do promyšlených kompozic. V tomto gardu spolu interagují, střetávají se a prokazují svou komunikační opožděnost. Velmi účinné je také excentrické užití barev, které v těchto scénách vede naši pozornost. Na paradoxy, které z těchto kompozic vznikají, mají Delépine a Kervern dobré oko. Jejich světově známějším ekvivalentem by mohl být například režisér a scenárista Alexander Payne (Bokovka /2004/ či Nebraska /2013/).

Zklamání s sebou přináší, že v těchto motivech Delete History brouzdá po dobu celé jedné hodiny stopáže. Tolik času trvá, než se protagonisté definitivně rozhodnou vzít technologické giganty útokem. Snímku zvrat posléze dodá živoucí energii, tato změna ale jistě měla přijít už dříve, než potíže hrdinů přivedly tempo do odevzdané stáze.

Závěr snímku posléze pěje zřetelnou anti-technologickou a anti-globalistickou píseň. Režisérské duo má originální řešení – přichází s fantazií nové dálkové komunikace, které funguje nezávisle na korporacích. Můžeme snad čekat Delete History II: Vesmírnou odyseu?

Doporučení na konci této recenze nenajdete. Snímek Delépinea a Kerverna má citelné problémy, dojem ale bude formovat především to, jaký postoj máte k humoru, který není rafinovaný, hrubý, fyzický, přemýšlivý, ale jednoduše „divný“.

Delete history
režie Benoît Delépine, Gustave Kervern
Francie / Belgie, 2020, 110 min