Dusilová jako žádná jiná
Lence Dusilové se familiérně přezdívá Dusilka. K jejímu zpěvu by se hodil příměr spíše opačný – má totiž hlas jako nezkrotná meluzína. Zatímco její mluvený projev by páru nad hrncem mohl připomínat. Zpěv jako by byl její řečí a s projektem Baromantika vypráví jímavé příběhy i rozpustilé výmysly. I když někdy na ne zcela vhodném místě a pro ne zcela souznějící publikum.
„Vítám vás v tomto svatostánku. Ráda bych vám zaručila, že odsud každý odjedete v novém voze. Nicméně i já si budu muset vzít taxíka nebo mě svezou kámoši jako vždycky. Že jo?“ byla jedna z mála slovních vsuvek, kterou Lenka Dusilová proložila svou pěveckou a kytarovou exhibici. Narážela tím totiž na volbu poměrně neobvyklého místa (Chodovské Mercedes Forum) nejen pro pořádání koncertu jako takového, ale především pak pro rockerku a rebelku jejího formátu. Pořadatelům ovšem musím přiznat výrazné body za čistý zvuk, skvělá světla a v neposlední řadě možnost konzumace nápojů přímo v „sále“.
Židle mě tlačila a při rozdováděných, živých pasážích byla tělu na obtíž asi jako svěrací kazajka. Většina publika ale evidentně takové cukání necítila. Už podle svršků a výrazů to Lence muselo být také jasné: „Pro ty z vás, kteří se těší, až to skončí, mám dobrou zprávu. Už za chvíli se dočkáte.“ Komentovala však danou situaci s úsměvem a vtipem a hlavně nenechala ničím z možných negativních vibrací nebo nepochopením vlažné části publika ovlivnit svůj výkon. Skandujících, řičících a po poslední písni i ve stoje tleskajících nadšenců bylo naštěstí také dost. Na konci si ale přece neodpustila: „Příště radši někde v rokáči, jo?“
Archa zklamání
Lenka Dusilová je svá. Mám pro ni slabost už od doby, co zpívala s Davidem Kollerem (Lucie, Pusa) nebo Čechomorem (například písnička Proměny). Nástup sólové dráhy byl nevyhnutelný. „Jsem holka magor, jsem ostrá jako břitva,“ hulákala jsem unisono nadšeně před televizní obrazovkou a fandila té zvláštně sympatické holce z lehce nemravného klipu. Vždycky se mi líbilo, jak je hubatá, drzá, vtipná a že je to cítit ve všem, co zpívá.
Po snovém představení divadla Komedie Weissenstein (Dusilová naživo zazpívala několik písní přímo vytvořených pro účely hry) a tisícím poslechu CD Mezi světy pro mě následovalo drobné zklamání. Ačkoli jsem velkou fanynkou jazzu a čehokoli, co se o něj otře, benefiční koncert pro sdružení CEREBRUM loni v březnu (23. 3. 2011, Divadlo Archa) mě zanechal chladnou. Ne že by se mi hudba Eternal Seekers nelíbila vůbec, ale tak nějak to nebyla Lenka Dusilová. Jako by jí tam kousek chyběl. Nesporné souznění se složitějším a intelektuálnějším jamováním jistě má. Nezbylo však místo na divokou živelnost, která k Lence patří jako vibráto ke Karlu Gottovi. Chvályhodná je každopádně její snaha neúnavně zkoušet a hledat (eternal seekers = angl. věční hledači).
Koktejl podle mého gusta
Baromantika je pro mě zadostiučiněním. Zase jsem zažila takovou „Dusilku“, jakou mám ráda. Mezi plechovými stěnami a jen pár kroků od nejnovějších modelů vozů třídy E mi přivodila husí kůži, úsměv od ucha k uchu a jednu písničku jsem dokonce probrečela (ne vzteky, ne dojetím, ale čirým rozechvěním a s otevřenýma očima i pusou). Zároveň to se mnou šilo, zpívala jsem si s ní, chtělo se mi vstát, skákat a točit hlavou dokola, až by vlasy létaly. Snad se brzy dostanu na koncert ve stoje, tento způsob poslechu byl skutečným týráním.
Hudba, kterou Dusilová s projektem Baromantika produkuje, totiž spojuje kromě jazzově načichlých vlivů také prosté písničkářství (podobné čechomorovským lidovkám nebo niternému hudebnímu vyprávění Radůzy nebo Nohavici), rock, elektroniku, industrial, noise, až psychedelii. Koktejl tak vkusně namíchaný, že jsem po jeho ochutnání jen olízla rty a spokojeně zavrněla: „To je, panečku, moderní muzika!“
Trochu mě překvapilo a potěšilo zároveň, že se mi během koncertního večera na pódiu zjevovali duchové mých oblíbených hudebníků. Kromě výše zmíněných písničkářů to při extatickém zpívání byla Iva Bittová či Bobby McFerrin, sborové pasáže připomínaly Björk a její a-capellové album Medúlla. Znovu ale opakuji, že Lenka Dusilová je svá a je jen jedna. A za to jsem moc ráda. Už se těším, kam se posune příště.
Lenka Dusilová – Baromantika
Prague PROMS
Mercedes Forum
Chodov, Praha 4
proběhlo 12. 7. 20:00
chystané koncerty:
Lenka Dusilová
Sen letní noci
ponton na Vltavě
u Karlova mostu, Praha 1
so 8. 9. 2012
vstup zdarma
více informací na stránkách www.senletninoci.cz
Baromantika
Mělnické vinobraní
Mělník
so 22. 9. 2012
více informací na stránkách www.melnicke-vinobrani.cz