Já jsem já, to je svoboda a autonomie
Rozhovor se zpěvačkou Iamme Candlewick
Originální písničkářka, buskerka a bytostně tvůrčí člověk, zkrátka nomád. Svůj první hudební kousek natočila Iamme Candlewick v devíti letech se svým otcem, psychologem žijícím v jurtě za městem. Inspiraci našla na svých cestách Evropou, Indií, Spojenými státy i lidsky pustými ulicemi Prahy. Nyní vydává CD nazvané I Am You, které pokřtí 11. března v pražském klubu Café V lese.
Proč právě pseudonym „Iamme Candlewick“?
Protože tak to zkrátka je. Je to zakořeněné někde v dětství. Když mi bylo dvanáct let, vytvořila jsem svůj první sborník básní. Můj táta, který působí v divadle, funguje od mládí pod pseudonymem Pjér La‘ Šéz a mně asi přišlo normální, že každý má nějakou svoji přezdívku, něco jako alter ego, ve kterém si tvoří, co tvořit potřebuje. Tehdy mi Iamme přišlo vlastně nejlogičtější, protože na otázku: „kdo jsem“, přicházela automatická odpověď: „já jsem já“. Pseudonym Iamme mi pomáhá příliš se neidentifikovat s tím, co vytvářím. Candlewick je slovní šaráda, je to překlad mého příjmení.
Setkala ses někdy s nepochopením v souvislosti s tímhle uměleckým jménem?
Když jsem byla v Americe. Byl to takový sociální experiment. Řekla jsem si, že prověřím americkou představivost a prostě se budu prezentovat pouze jako Iamme. Mnoho zkušených lingvistů si lámalo hlavu nad výslovností tohoto zvláštního českého jména. Některým lidem secvakl pravý význam až s legračně dlouhým odstupem času. Některým nikdy.
Jak na tebe a tvoji tvořivost zapůsobila Amerika?
Koupila jsem si tam svoji první kytaru Dolores. Byla to taková ta klasická bláznivě snová akce, poněvadž jsem do té doby na kytaru neuměla ani brnknout. Skládala jsem písničky a hudbu k nim ťukala do piana. Dolores byla takovou iniciační kytarou. Když mě takhle jednou odpoledne popadla touha hrát, šla jsem do prvního obchodu s kytarama – byla tam, ušlechtilá, s kovovými strunami, na sobě znak racka. Od základky mi děti říkaly „Ptáku“ a svoboda ptáků mě baví dodnes (vytetované ptačí křídlo Iamme čouhá z výstřihu – pozn. red.). Začala jsem se učit hrát, nešlo to samo, ale nakonec jsme se s Dolores sžily. Různá prostředí pro mě znamenají různé inspirace, nové podněty, nová setkání. Všude je to jiné, ale zároveň i stejné v tom, že si uvědomuji, kde se nacházím, a mohu z toho čerpat.
Umíš si představit, že bys na delší dobu zakotvila na jednom místě?
Jasně, s představivostí nemám problém! Nicméně, ty příjezdy, odjezdy a návraty přicházejí samy. Jde o to, že impulz k tomu „vytáhnout kotvu“ přichází zevnitř, z pocitu, že v mém vnitřním světě nastává jednoduše čas pro změnu. Je to obnova, recykluji se. Mám své určité vnitřní přesvědčení a v jednom momentě života zakotveného ve městě začnu vnímat, že mě stávající prostředí ochočuje a tlačí ke kompromisům vůči tomu, jak cítím život, a které tam uvnitř nechci dělat. Nejde o útěk, spíš pomáhám sama sobě k plnohodnotnému žití v přítomnosti. Fascinují mě lidi, které potkávám na cestách, lidi, kteří kočují, cestují pořád a jsou všude sami sebou, bez ohledu na místo, zemi nebo kontinent, na kterém se zrovna nacházejí. Asi mám někde v sobě pár kapek z krve kočovných národů.
Učíš také jógu, má to nějaký vliv na důraz na „žití tady a teď“?
Všechno, co dělám, na mě má vliv, protože je to mojí součástí. Vybírá si mě to stejně jako si to vybírám já. Jóga mě učí být vnímavější, lépe se koncentrovat, zachytit a rozvinout pocit nebo nějaký motiv, který se pak někdy prolne do mojí tvorby.
Co sis krom nadšení pro jógu přivezla z Indie?
Pochopení některých věcí a také druhou kytaru, španělku Margaritu. Do Indie jsem vyjela bez kytary, ale nevydržela jsem to a jednu jsem si záhy musela pořídit. Byla ještě bezejmenná, až do chvíle, kdy mi ji jedna izraelská holka jménem Margarita pomalovala abstraktními ornamenty, které vyjadřovaly její pocit ze mě. Tahle kytara je taková zevlácká, cestovní. Mám ji moc ráda.
Když vzpomínáme kytaru, hodně lidí tě má patrně v povědomí díky tvému vystoupení s kytarou na pražském magistrátu, kde jsi zastupitelům zazpívala manifest hnutí BuskerVille. O co tenkrát přesně šlo?
S buskingem (svobodnou uměleckou performancí v ulicích měst – pozn. red.) jsem se prvně setkala už někdy v pubertě na cestách po Španělsku, později ve Státech. Líbila se mi ta svoboda projevu, spontánní komunikace mezi umělci a kolemjdoucími, mezi lidmi a městem, které žije a není jen kulisou pro život. No a pak jsem se vrátila do Čech, kde situace byla jiná – šedá a smutnější. Tam, kde město nežije, chybí radost, lidský smích. Začali jsme v roce 2010 s pořádáním Svátku hudby 21. června, po vzoru Francie, při kterém se umělci mohou nezávisle realizovat v ulicích. A narazili jsme. O veřejných uměleckých performancích tenkrát rozhodoval nepochopitelně odbor dopravy a celá věc byla absurdní. Spontaneitu prostě nejde zařídit skrze úřední lejstra. Na podzim 2011 už jednání s úřady velmi záhy po jeho ukončení vyšumělo. Měli jsme na magistrátu odprezentovat naše požadavky a já věděla, že je zapotřebí udělat něco, co alespoň na chvíli rozruší letargickou atmosféru.
A tak sis vzala kytaru a požadavky hnutí BuskerVille jim zazpívala.
Ano. Mělo to takový paradoxní rozměr. Zastupitelé nadšeně tleskali něčemu, čemu po formální stránce bránili, de facto se tím kousli do vlastního ocasu. Patrně se povedlo dovést je k určité reflexi, protože jsem jako odpověď na naše požadavky dostala záhy z magistrátu osobní dopis. Za dva měsíce byl busking v Praze legalizován.
Tvoje chystané CD se bude jmenovat „I Am You“. Co ten název znamená?
Není to jen hříčka se slovy. Jmenuje se tak mimochodem i jedna z písní na albu. Je to součástí mého osobního přesvědčení – skrze Tebe vidím sebe. Iamme je první fáze, uvědomění si, že „já jsem já“, je to svoboda a autonomie. I Am You je druhý krok, uvědomění si, že mohu být skrze druhé, že jsem v nich jako i oni ve mně. Že mezi mnou a Tebou v podstatě není rozdíl.
Text písně I Am You
And I love you so
’cause you help me see
to see you in all
is to see you in me
’cause I am in you
and you are in me
’cause I am in you
and you are in me
I am one my Lord
I am one with Thee
I am one with the beauty
in all I see
I am one with the grass
and the wind and the trees
I am one with your love
for eternity
I am one I am one
I am one I am one
I am one with your love
for eternity
And I love you so
’cause you help me see
to see you in all
is to see you in me
’cause I am you
and you are me
’cause I am you
and you are me