Pohltila zlínskou hudební scénu melancholie? Běžný pohled na scenérii neživého veřejného prostoru tento dojem může vzbudit. Jak se ale pomaličku opar zvedá, tóny se linou a barevné paprsky se promítají nejen na cihlové budovy.

Přemýšlíme o výletě do Zlína na koncert. Jo, fakt? „Dneska tam hraje Aid Kid, to bude skvělý, jedem!“ dohodli se dva brňáci a vydali se na cestu. Čekala je hodinová cesta a skončili pod zemí.

Sklepní bar využitý jako místo k hudebnímu eventu je zvyklostí. Za pár měsíců se na koncert vydali znovu, odehrával se ale jinde, než předpokládali. V podloubí zlínského zámku. Počátkem října zde odehráli jeden z koncertů evropské tour Wild Arrows a Ette Enaka. Akce proběhla pod taktovkou promotérské trojice Patti Zóna, za podpory iniciativy Živý Zlín. Oheň, vánoční světýlka, krásní lidé a především výborná hudba utvořily zapamatování hodný zážitek.

Místo najednou nezelo prázdnotou, i kolemjdoucí se na moment zvědavě zastavili. Důvodů proč oživit veřejný prostor, je spousta. Nadšení měnit situaci, zasáhnout do běžného dění, nebo se jen pobavit se sousedy. Každopádně je to aktuální téma, kterým se (nejen) ve Zlíně zabývá, nezávisle na sobě, několik skupin lidí. Jednou z nich je právě Patti Zóna. Ta vznikla teprve před rokem seskupením tří studentů. Pořádala akce každý týden, přes léto nabírala inspiraci za hranicemi a konečně na podzim se vrátila do svého rodného města. Z klubu se přesunula do veřejného prostoru, kde plánuje ve slunečných dnech působit dál.

Kam s tím?
Opuštěné koupaliště, staré kostely, větrný mlýn, lesy v kopcích a typické cihlové stavby. Místa, která již neslouží svému původnímu účelu. Jejich třpyt se dávno rozplynul v pomíjivosti času. Zdá se, že koncept využívání prostor, které nejsou primárně určeny pro hudební performance, se osvědčil. Důkazem je například Chee chaak, ostravský hudební festival. Jedním z pódií byla kašna. Uprostřed industriálního areálu. Přidáme-li k tomu trochu odvahy a hodně dobré hudby, vznikne blaho.

Pelhřimovy nejsou jen vesnice uprostřed ničeho, ale především místo, které se proměnilo v dějiště nevídaných událostí. Sešlost mezi tajemnými stromy v opuštěném kostele. Hudební svátek, pečlivě opečovávaný kolektivem Noir Voir. Přesahy a spojitosti jsou zřetelné. Poselství dobra se šíří i do města obuvi.

Směry se přibližují
Zdali se ze záblesků stane halogenové světlo, je ve hvězdách. Na každý pád je už nyní jasné, že cesta je otevřená. Projekty se propojují, směry přibližují. Po vzoru dobře fungujících iniciativ se i ty zlínské soustředí na publikum, snaží se hledat alternativní řešení. Melancholie se stává odrazovým můstkem a kreativita předlétá ustrnulost. Délka dopadu na zem je individuální. ∞


autorka: Marie Ligocká