Čtvrtý ročník multižánrového hudebního festivalu na letišti v Panenském Týnci se konal od 8. do 10. srpna. Jeho návštěvníci mohli sledovat na třech stageích a v prostředí čtyř partnerských zón pestrý program sestavený z vystoupení českých i zahraničních interpretů. Já zavítala do areálu poslední festivalový den. Navzdory deštivému počasí, které festival provázelo již při jeho stavbě, se sobota v Týnci nakonec vydařila.

Nejen hudba, ale také divadla, autorská čtení či workshopy letos doprovázely dění na hlavních pódiích. Jako první jsem navštívila vystoupení Emila Hakla, jednoho z nejznámějších současných spisovatelů, který velmi osobitým přednesem přečetl úryvek ze své tvorby. Po něm už nabitý stan bouřlivě přivítal účinkující zábavného pořadu Na stojáka, kde největší potlesk nejen za řečnický, ale i pěvecký um sklidil Lukáš Pavlásek. Pro fanoušky, kteří dávají přednost hudbě středního proudu, vystoupila v sobotu podvečer slovenská taneční a popová skupina Peter Bič Project. Její zpěváci Ivo Bič a Dáška Kostovčíková na festivalu předvedli i svoji rockovější polohu.

Není malých rokenrolí
Pár minut před začátkem koncertu britské post-rockové formace O.Children na pódiu kvůli větrnému počasí začalo být nebezpečno. Pořadatelé ho tak z bezpečnostních důvodů museli zrušit.

Z večerního programu mne zaujala pražská kapela Le Pneumatiq hrající breakbeat a dubstep. Jejich energická hudba, ale také hlas zpěvačky Borůvky, kterou skvěle doplňoval druhý vokalista MC Adrenalin, nenechaly chladným rozhodně nikoho.


K nejlepším vystoupením letošního ročníku se z českých skupin řadí Tata Bojs. Ti nyní slaví čtvrt století na naší hudební scéně. V Panenském Týnci zahráli v rámci svého turné 25 let cyklace aneb Tour domácí, konaného u této příležitosti. Kapela, která vznikla v době, kdy jsem se narodila, zahrála svoje staré, léty prověřené hity. A to například „recyklovanou“ verzi písně Pěšáci na vlastnoručně vyrobené nástroje. Jejich show přinesla nejen výborný zvuk, ale byla pojata skvěle i vizuálně.

Vrcholem dne byla bezesporu půlnoční produkce britských Underworld, jež udávali směr v elektronické hudbě devadesátých let. Koncert díky úchvatným světelným projekcím, skvělé náladě zpěváka Karla Hyda, rytmickým prvkům a vesmírným zvukům vznikajícím živě na scéně okouzlil v ten večer asi pět tisíc diváků.

Nejasná budoucnost
Podle posledních zpráv festival skončil v červených číslech. Rozmary počasí řadu lidí odradily a tak nedorazili ani ti, kteří měli zakoupené vstupenky v předprodeji. Pořadatelé však zůstávají optimističtí a věří v to, že se v Týnci setkáme i příští rok. Já s nimi také.