V rytmu Gangnam Style
Epidemie, která ovládla internet

Před měsícem jsem se zúčastnila oslavy narozenin svého kamaráda. Hudba duněla, pivo teklo proudem, když oslavenec najednou zařval: „Počkejte, teď se připravíme a začneme všichni naráz tancovat!“ Nechápala jsem, o co mu jde, čekala jsem makarénu nebo něco podobného. Místo toho jsem uviděla na plátnu oplácaného Korejce, který se válí v lázních a zpívá v koňských stájích. A k tomu se tak nějak divně pohupuje. Říkala jsem si, že asi opravdu nastává konec světa.

Už několik měsíců hýbe hitparádami hudební hit korejského rappera a tanečníka jménem PSY. Jeho Gangnam Style dosáhl na serveru YouTube takové popularity, že byl dokonce zapsán do Guinessovy knihy rekordů za nejvíce olajkované video v historii. A čím to, že zrovna tento klip se stal tak populárním, stejně jako taneční kreace, které kopírují lidé napříč všemi kontinenty?

Premiéra Gangnam Stylu proběhla 15. července tohoto roku, tedy v létě, kdy se to podobnými hudebními hity jen hemží. Vzpomínám si, jak jsem jako malá na prázdninách na Šumavě tančila na posteli makarénu, následující léto ovládla televizní obrazovky Chihuahua od DJ Boba a v roce 2004 se žádná diskotéka neobešla bez O-Zonů. Takhle bych mohla pokračovat donekonečna, přes Hips Don’t Lie (Shakira), Crazy Froga (Axel F), Umbrellu (Rihanna) až třeba po Lady Gaga a její Poker Face. Všichni si na tyhle singly pamatujeme a není člověka, který by je neznal. Jak je to možné? Za obrovský úspěch diskotékových hitů může hned několik fint, které si každý člověk nemusí uvědomit.

Síla osobnosti
Zaprvé to je osobností samotného zpěváka. Ať už to byla Rihanna, Shakira nebo O-Zone, nikdo z nich nebyl prezentován jako „normální“ člověk. Musel z nich vyzařovat přinejmenším tak silný sex appeal, aby jím uchvátili celou mladou generaci posluchačů. Staly se z nich ikony, které určovaly módu a životní styl. Všechny holky do 15 let chtěly mít účes jako Britney Spears a kluci chtěli ten řetěz, co nosí na krku Eminem. I v Gangnam Stylu vidíme, jak je rapper PSY pronásledován smyslnou dívkou. Bez narážek na lásku a sex by klipy letních hitů neměly takový úspěch.

Chytlavá melodie
Není zase tak těžké udělat z nějaké skladby ten správný letní hit. Stačí k tomu pár věcí: dobrý rytmus, zajímavý videoklip a hlavně melodie, která nebude složitá na pobrukování a reprodukci naživo. Pak už je zapotřebí jen mediální masáž ze strany rádií a televizních stanic a je vystaráno. Pokud půjdu na jakoukoli diskotéku nebo větší veřejnou akci, při které se bude hlavně konzumovat alkohol a tančit, je jasné, že tam na již řečený „hit“ taky narazím. Melodie, která není složitá a stále znova se opakuje v nekonečném refrénu, dokáže udělat mnohé – například to, že mě ona skladba bude tak fascinovat, že ji budu chtít pořád poslouchat. A to nemusím být ani fanda Gangnam Stylu. Dobrý rytmus taky přidá své. Jednou jsem si schválně udělala top desítku hitů, které v posledních dvaceti letech ovládly letní diskotéky (výše zmíněné). Byla jsem ohromena tím, jak jsou si podobné, někdy zcela identické. Rytmus je stále stejný, opakující se, stejně jako melodie. Hlučná hudba také dokáže působit na lidi podvědomě. Přiláká masy lidí a je jim jedno, co pustíte. Hlavně, aby to mělo ty „správný grády“.

Univerzálnost
Další výhodou letních klipů je, že osloví každého, kdo aspoň trochu fandí taneční hudbě. Většinou jsou to lidé, kteří nejsou hudebně vzdělaní, mají problém s Chopinem a Mozartem a hudbu vnímají pouze jako zprostředkovatele zábavy. Přidám k jednoduché hudbě ještě lehké taneční kroky, které zvládne i malé dítě, a můžu slavit úspěch.

Parodie
Co je asi největším lákadlem Gangnam stylu? Může ho parodovat kdokoli a kdekoli. Zkusila jsem zadat „PSY“ na YouTube a dosud nemohu přesně spočítat počet příspěvků. Je jich nejméně pár stovek. Viděla jsem asi deset parodií a všechny byly povedené. Je pravda, že to není zas tak těžké, a navíc to popularitu daného interpreta dál zvyšuje. Pobíhající Gandalf po městě, tančící na Gangnam Style, mě neoslovil tolik, jako Sapa Style z prostředí největšího vietnamského tržiště v Praze. Tancování okolo hromad s levným oblečením a ježdění v nákupním košíku se nezdá ze slovního popisu jako až tak vtipná věc, když jsem ale konečně viděla samotné video, tak jsem názor změnila. Další parodie jsou ze zemí jako USA či Austrálie a samozřejmě i z Čech, kde dva mladí pánové prezentují Čechy jako jedlíky salámů, pivaře a hlavně ty, co holdují ponožkám v sandálech.

Uznání je na místě
Celkově musím přiznat, že jako odpůrce diskotékových letních hitů jsem vlastně ráda, že Gangnam Style vůbec vznikl. Rapper a tanečník PSY se přece jenom od svých kolegů „zpěváků“ liší neotřelým humorem a snahou pobavit. Taneční kreace, které vymyslel do svého slavného klipu, nejsou zas tak špatné. Mně se například ještě nepovedlo tančit tak, aby to vypadalo, jako kdybych jela na koni. Nakonec musím uznat ještě jednu věc – PSY není žádný manekýn, ale zlehka obtloustlý pětatřicátník, kterému se podařilo předběhnout v popularitě i americkou hudební scénu. A to stojí za uznání.