Anna Ročková je studentkou divadelního umění a autorkou poetického konceptu s názvem Ulepená. Její knižní prvotinou je sbírka básní pojmenovaná V sobotu se obejmeme slepených z novinových a knižních ústřižku. Poskládaná slova na bílém či lehce zažloutlém papíře skládá Anna dohromady jako avantgardní dadaističtí umělci v první polovině 20. století.

Černá písmena na papíře vytvářejí krásnou souhru slov. Pracovní prostor Anny Ročkové zaplňuje změť a chaos, nicméně pro ni to takto tvoří smysl práce. Koláže nedokáže vytvářet v čistém, uklizeném prostředí, vystřihovánky a ústřižky jsou roztroušeny všude kolem ní i na podlaze. Tyto odstřižky papíru a slov, fotografie a obrázky doplňují usušené květy a rostliny, mezi jejíž nejoblíbenější patří pryskyřník, pivoňky, mimosa a borovice.

Tebe znám ze všech nejradši
Annina první básnická sbírka V sobotu se obejmeme je věnovaná jejímu zemřelému otci a své jméno dostala podle jednoho z autorčiných nejmilejších slepených textů začínající právě těmito slovy. Anna báseň složila totiž chvíli poté, co byla požádána o ruku. Právě z těchto důvodů jsou její texty naplněny smutkem, něhou i radostí. „Ukládám si do nich tak trochu své vzpomínky,“ říká autorka. „Měla jsem oči zarosené, / když nebe mrazem vonělo. / Měla jsem tvůj kabát, / když v náručí mi sněžilo. / Teď mám tvou horečku, / když je venku chlad.“

Odstřižky papíru a slov
Esteticky nádherná kniha v levandulovém odstínu svázaná švýcarskou vazbou je světem plného koláží s obrázky a básněmi, jež jsou slepeny z novinových a knižních ústřižku i různých časopisů. Svá díla Anna lepí také z archivu starých rodinných fotografií, usušených rostlin a květů či zeměpisného atlasu. Zdánlivě náhodným řazením slov postupně vznikají nepředvídatelná a překvapivá spojení a nevšední významy, jenž tvoří kreativní sled slov, mysterium fantazie, jedinečný moment. Někde je symbolika pečlivě skrytá, na jiném místě je nápadná a na první pohled zjevná. „Samozřejmě existují koláže či básně, které vznikly prostě „jen tak“, o to je pak větší zábava tam nějakou symboliku hledat, a kdo hledá, vždycky najde,“ tvrdí autorka. Nápady na koláže nachází Anna, ačkoli to zní jako klišé, všude okolo sebe vnímáním drobností a detailů. Ovlivňují ji také stavy změn počasí, vítr, mlha, déšť, slunce, přičemž básně skládá a lepí až po setmění jen při mihotavém světle lampy. Básně vznikají na nahodilosti, určité asociace i díky důslednému hledání slov ve změti textů. Láska, květiny, spánek, vůně, bezpečí, intimita. Slova charakteristická pro Anninu tvorbu. Květnatý jazyk, osobní zážitky a situace, vlastní zkušenost, vzpomínky. Emocionální příběhy jsou zasazeny do úhledného obdélníku na černém pozadí a doplněny o autentickou koláž, za níž stojí síla události, kontextu a historie.

Začátek, vysvobození, očista
Kniha je rozdělena do čtyř částí – jaro, léto, podzim a zima a do tří obsáhlejších kapitol – Bylo, je a bude, Zatajen a Voní. Texty jsou vytvořeny v různých ročních obdobích, které se do nich dle autorky významně promítají. „Pro mě je každý rok zásadní jaro. Nevím, jestli je to tím, že jsem se na jaře narodila, ale jaro je pro mě začátek, vysvobození, očista,“ uvádí Anna. S nůžkami v jedné ruce a lepidlem ve druhé paradoxně skládá své poetické básně a koláže u poslouchání rozhlasových dokumentů o sériových vrazích v angličtině. Vášeň pro papír a všechny jeho formy získala již na přelomu základní a střední školy. Lepila si koláže na zeď, do deníčků, na sešity. Nyní své výtvory publikuje veřejně prostřednictvím snového světa jejího instagramového účtu a nově také mimořádně kouzelné knihy. „Chtěla bych něco vytvořit pro Tata bojs. Klip, plakát, merch, něco, cokoli. Taky bych chtěla vytvořit „ulepený“ diář na nějaký z nadcházejících roků. Jednou bych však chtěla mít z části autorské papírnictví s květinářstvím, a ještě tam péct dorty. To bych byla fakt spokojená,“ popisuje svůj sen pětadvacetiletá autorka.

Anna Ročková: V sobotu se obejmeme
Nakladatelství Bílý Vigvam
Ostrava, 2021, 128 stran