Olomouc beze sporu představuje nevídanou líheň poezie, ze které pochází i Radek Malý – nejen básník, ale také překladatel, autor knížek pro děti a vysokoškolský pedagog. Jeho básně patří mezi ty, které prosluní i ten nejtmavší kout v místnosti, ať je třeba zimní šero, nebo právě řádí pandemie. O této dovednosti svědčí jedna z jeho nejnovějších sbírek Básně na děrné štítky, jež vznikla právě v období lockdownu.

Od roku 1987 se v tuzemsku uděluje Cena Jiřího Ortena. Oceňuje mladé básníky a prozaiky do třiceti let. Letošním vítězem 35. ročníku se stal Vojtěch Vacek a Olga Stehlíková si s ním povídala nejen o jeho literární tvorbě.

Znáte Kristýnu Svidroňovou, specialistku na PR a on­‑line marketing, ale také básnířku a finalistku 41. ročníku Literární soutěže Františka Halase? Že v Ostravě nikdy není o poezii nouze, je obecně známý fakt. Minulý rok však místní básnický kolorit o svůj odstín rozšířila i tato mladá autorka se svým debutem Sochy z peřin, který vyšel v nakladatelství Protimluv. Atypicky hýří barvami, ale také dětským uhranutým přeříkáváním slov.

Sevřenost bytových zdí a v ní rezonující napětí s příměsí stagnace, ale i blízkost a potřeba komunikace. Je vám to povědomé? Ano, možná tak lze charakterizovat posledních několik pandemických měsíců, avšak i vítěze Magnesii Litery roku 2021 v sekci poezie, sbírku
Zápisky z garsonky (2020) od Pavla Novotného. Ne však zatěžkávající realita, ale volnost
ducha popohání verše při výpravě do autorovy minulosti.

Anna Ročková je studentkou divadelního umění a autorkou poetického konceptu s názvem Ulepená. Její knižní prvotinou je sbírka básní pojmenovaná V sobotu se obejmeme slepených z novinových a knižních ústřižku. Poskládaná slova na bílém či lehce zažloutlém papíře skládá Anna dohromady jako avantgardní dadaističtí umělci v první polovině 20. století.

Brněnský básník Miroslav Fišmeister vydal už čtrnáctou sbírku Líc al­‑Chálí. V jejím názvu se inspiroval pouští. Vynasnažil se, aby nebyla suchá.

Téměř všemu kolem nás vládne pandemie covidu-19, ocitáme se v izolaci odtrženi od svých přátel a aktivit včetně kultury. Najednou je s námi jakýsi podivný (ne)klid, který jinak nemá příležitost v nás vyvstat. A právě takový okamžik skutečnosti, při níž má hlavní slovo ticho, reflektuje i nová sbírka ortodontisty, ale také básníka Josefa Kučery s příhodným názvem Nežádoucí účinky ticha, která vyšla v červnu 2020.

Nic není zvláštního na tom, že se poezie snaží (a možná se vlastně vždy snažila) zachytit do veršů neslábnoucí proudy všednosti obyčejného života a transformovat je do veršů, které z nich vytvářejí cosi výjimečného.

První sbírka básnířky Terezy Šustkové Skrýše, která vyšla v brněnském nakladatelství Host, oslaví zanedlouho dva roky. Svou subtilní pevností, něhou a vyzrálostí ční nad prvotinami posledních let. V autorčině oblíbené kavárně v Olomouci jsme se bavili o dalším směřování její tvorby, o konstantách psaní, o kráse slov. Ve víře v slovo se skrývá poezie, ale nalézt tuto víru je obtížné. Kdo je Tereza Šustková? Jak se stala básnířkou a jak samu sebe přijala jako básnířku? V poezii může být stvrzení skutečnosti a existence.

Tak nějak by mohl znít reklamní slogan na poezii. Nová sbírka básní Tomáše Přidala se vyznačuje hrubým, brčálově zeleným povrchem, nemá patřičně postfakticky křiklavý přebal. Zdobí ji bílý název Čalouník a jméno autora, na zadní straně pak monotónnost kalí jen nenápadná kresba jointa.

Vydat Blatného znamená otevřít život muže, který si všímal, jak zní kroky v parku po dešti na cestách posypaných pískem. Našlapuje tak citlivě, aby nepřeslechl žádný obraz. Blatného Čtyři knihy otevírají životní příběh brněnského dandyho, započatý před sto lety, ukončený rozedmou plic a  o částech mezi tím vypráví jeho verši.

Jitka N. Srbová je česká básnířka žijící v Hořovicích. Dohromady již vydala čtyři sbírky u nakladatelství Dauphin, a to Někdo se loudá po psím (2011), Světlo vprostřed těla (2013), Les (2016) a Svět:, z nichž pak poslední jmenovaná se na knižních pultech objevila nedávno, konkrétně na konci srpna letošního roku. Nejen však samotný název této sbírky upoutává pozornost, ale také obsah, ve kterém doznívá šumící Les a vzniká nové místo obydlené pestrobarevnými verši.