Máte pocit, že váš podzimní splín se již pokradmu mění ve vánoční stres? Jako řešení se jeví snad jen zimní spánek. A pro ty, kteří si takovou možnost dovolit nemohou, právě vychází Zámek – komiks dle díla známého pražského depresáře, Franze Kafky. Nahlédněte tedy do světa tísnivé nejistoty a přesvědčte se, že by mohlo být ještě daleko hůř.

Pokud zapátráte v pražských suvenýrárnách, naleznete hrnečky s Kafkou hned vedle těch s golemem. Nikoli náhodou! Mýtus jeho podivuhodné osobnosti je známější (a výnosnější) než jeho samotné dílo. Ale i zarytý antibeletrista je obeznámen alespoň s novelkou Proměna aneb pojednání o strašlivé kocovině pana Samsy. U hmyzí říše se ale neduživý grafoman zdaleka nezastavil a vedle dvou šuplíků krátkých povídek, deníků a dopisů stvořil i romány Proces, Nezvěstný a dílo poslední, nedokončený Zámek.

Ve špatný čas na špatném místě
K. přichází do zasněženého městečka, nad kterým výstražně ční věž zámeckého komplexu. Údajně na příkaz zámecké vrchnosti K. přicestoval, aby zde vykonával zeměměřičskou praxi.

„Tato vesnice patří k Zámku. Pro přespání je nutné povolení, ale to vám teď v noci nikdo nevyřídí. Měl byste okamžitě opustit hraběcí území!“ vyčiní kdosi K., který sotva nalezne nocleh.

První z chapadel bizarního byrokratického systému se obtáčí kolem kotníku pohublého zeměměřiče a vrhá ho do bludiště prazvláštních nařízení, zvyklostí a zákonů města pod Zámkem. Jak se domluvit s obyvateli bez znalosti místních pravidel? Snad by K. poradili přímo na Zámku nebo alespoň vydali pokyny k práci, kvůli které přijel. Ale hora, nehora, Mohammed, Nemohammed, vypadá to, že není na Zemi nedosažitelnějšího místa než je Zámek…

Když jsem inkriminovaný román začal číst, měl jsem pocit, jako bych spadnul na scénu nějakého filmu československé nové vlny. Popisovaný svět byl groteskní, znepokojivý a obepínal ho jakýsi dadaistický řád. Tuto fascinující nevšední atmosféru komiks dokresluje perfektně. Samotná knižní předloha ale brzy začne čtenáře doslova dusit tíživými dialogy, které drží děj v bezvýchodném vakuu a před kterými není úniku. V tom je grafický román přítulnější. Krácení nebylo na úkor děje ani tváře knihy, ale dotklo se hlavně míst, kde čtenář netrpěl jen zprostředkovaným zážitkem, ale i samotnou četbou.

Život pod zámkem
Tematicky je Zámek pozoruhodné dílo. Popisuje byrokratickou diktaturu, v jejímž středu je paradoxně prázdno. Velký bratr, nejvyšší vůdce, který by zadával rozkazy, pravděpodobně vůbec neexistuje. Celá mašinérie, která utlačuje město, je dílem jednotlivých obětí. To oni věří v neomezená práva zámeckých úředníků a neváhají zatratit jeden druhého za vzpírání se jejich vůli. Kafka tímto dílem popisuje velice děsivou představu totality, která funguje prakticky bez vedení, pouze na základě vzájemné kontroly neprivilegovaných s různou mírou domnělé moci (například starosta města je nic oproti milence zámeckého úředníka). Zároveň nepředkládá žádné východisko – nový zeměměřič (někdy interpretován jako Mesiáš) nic změnit nedokáže. Ze svého pohledu cizince absurditu systému sice vidí, ale řád pomalu přijímá, neb i on je na vůli Zámku závislý.

Nečekejte ovšem nějaké studené antiutopické krimi, Kafka používá reálie a postavy téměř surreálné. Některé osoby v podzámčí mění podobu a dva pomocníci, kteří byli K. přiděleni ze Zámku, jsou víc než lidé spíš jakési poťouchlé kouzelné bytosti.

Tři barvy stačí
Atmosféra stojí na vizuální stránce, které se zhostil Jaromír 99, známý zejména díky filmově zpracované komiksové trilogii Alois Nebel. Jeho ostře kontrastní styl, skládající se jen z černých, šedých a bílých ploch, skvěle vystihne noční scénu v zasněženém městě nebo ostré rysy postav. Devětadevadesátova noirová metoda ale není všemocná a občas je na nějaký členitější interiér či hru stínů ve tváři přece jen krátká. Je ale vidět výrazný posun k lepšímu (od již zmíněného Nebela) a celkový dojem je jednoznačně pozitivní.

Komiksový Zámek je úctyhodnou adaptací. Přenáší a umocňuje pocit z originálu, nutné zjednodušení oproti původnímu textu je navíc spíše vítané. Neobsahuje přehnanou stylizaci, jako například komiksový Proces od francouzské výtvarnice Chantal Montellier. Tato kniha u nás vyšla v nakladatelství BB art v roce 2009, a přestože má stejného scénáristu (David Mairowitz), Zámek hodnotím jako zdařilejší. Jaromír 99 totiž pojal Kafku s pokorou a jeho lehce depresivní styl s vyprávěním dobře koresponduje.

Takže ať už jste na Kafku ve škole chyběli, nebo si jen chcete připomenout jeho zásadní dílo v divácky přátelštější podobě, vydejte se na Zámek a užijte si děsivé zřízení byrokratické totality alespoň do chvíle, kdy zůstane jen fikcí.

P.S.: Chcete-li se na četbu audiovizuálně naladit, najděte si píseň „Ankunft – Příchod“ od nové formace Jaromíra 99 a Jaroslava Rudiše s názvem Kafka Band. Zatím u nás krom křtu Zámku nevystupovali, ale třeba se uvolí ještě částečku ze své tvorby uvolnit.


Franz Kafka, David Zane Mairowitz, Jaromír 99
Zámek
Labyrint, Praha, 2013, 144 stran