Určitě jste mnohokrát viděli někoho, kdo má inkoustem zdobené tělo. Na ulici, v televizi, u vašich známých, nebo zkrátka kdekoliv. Tetování je metoda vpichování inkoustu do kůže pomocí jehly, jejíž stopy – malé tečky – vytvoří celistvý obrázek, nápis nebo symbol. Dnes se už tímto velice známým způsobem dekorují lidé každého věku.

Já sama mám už sedm tetování. Od malých symbolů na zápěstí, které jsem si dělala sama, až po velké tetování na paži dělané v profesionálním salonu. Lidé si připomínají různé události, co se jim v životě odehrály, domácí mazlíčky, oblíbené kapely či skrytá přání. Lidé se chvástají na sociálních sítích fotkami z různých úhlů, jak jejich tetování vypadá.

Zastávám názor, že mnohdy nejde pouze o to, jak obrázek vypadá, ale především o nějaký skrytý význam, který by mělo tetování představovat. Přece jenom je to na celý život. Samotné rozhodování, co si teda člověk má nechat vytetovat, není občas lehké. Někdy to je roky promyšlené, někdy se jedná o spontánní rozhodnutí. Ani jedno není špatně, je nutno však myslet na to, že se jedná o trvalou památku – nechceme-li podstupovat drahé (a prý i hodně bolestivé) odstranění.

Plán tedy je, a teď, kde podstoupit realizaci? Důležité je vybrat si salon, který odpovídá vašim představám. Nejlépe nějaký, který je známý a prověřený, kde se dbá na hygienu a na kvalitu odvedené práce. Proto doporučuji navštívit například tetovací a piercingové studio HELL v Praze-Holešovicích, kde je záruka obou aspektů a určitě neodejdete zklamaní. Většina salonů a studií preferuje nejprve telefonickou komunikaci a následně osobní setkání, kde se povídá o motivu, umístění na těle, barvách a ceně.

A jak si teda motiv vybrat? Hodně lidí přichází na toto první teoretické sezení s tatérem bez jasné představy a po konzultaci a prohlédnutí katalogu má pak jasno, někdo přichází s přesným návrhem, někdo s předběžnou verzí, kterou tatér-umělec přepracuje do finální podoby, proto je také důležitá souhra vkusu obou stran. Při volbě je však nutno předběžně myslet i na důsledky. Tetování může být moc vyzývavé, vyvolávat pohrdání nebo být na nevhodném místě, což lehce zapříčiní „konflikt zájmů“ například na přijímacím pohovoru do zaměstnání. Je třeba zvážit vše a teprve až už vás nenapadne nic, co by vám mohlo zabránit v kroku nechat si na sebe jehlu pustit, domluvte se na termínu.

Přichází den T, můžete být lehce nervózní, ale není z čeho. Všichni se mě vždycky ptali, jestli to bolí. Odpověď se ale nemusí vždy shodovat s realitou. Bolest je obecně velice subjektivní, a tahle ještě víc. Holkám a ženám odpovídám, že podle mě to je bolest, jako kdybyste si epilovaly nohy a trhaly obočí na jednom místě. Takže ani ne bolest, spíš ne úplně příjemný pocit. Jde také o to, kam si tetování necháváte dělat. Jsou místa, která jsou označována za velice bolestivá, jako páteř, nárt nebo žebra (mohu dosvědčit), a pak ta, kde nepoznáte rozdíl, jestli je tetování děláno jehlou nebo propiskou. Říká se, že přes kosti a slabou kůži je to nejméně příjemné, takže podle toho se dá přibližně řídit. Tatér nanese motiv na průhledný papír a přes něj na kůži. Pak už jenom bere strojek a už se jede.

Po dokončení poslouchejte pozorně pokyny, které vám dá. Hygiena a následné ošetření a zahojení je důležité, protože prvních pár dnů (týdnů) se jedná o otevřenou ránu, na které se tvoří strup, a je potřeba se k tetování jako k ráně chovat, abychom předešli zbytečným starostem s infekcemi. Pokud se jedná o tetování větších rozměrů, možná se s vámi bude tatér chtít domluvit na dalším termínu, kdy tetování dokončí, protože se přece jenom jedná o drobnou manuální práci a je to i nápor pro vaše tělo a někdy to nelze dokončit během jedné (či více) hodin.

Mnoho lidí říká, že to je jako droga. Máte jedno a chcete jich víc a víc. Zkuste se přesvědčit, jestli této závislosti budete schopni odolat, nebo zda se z vašeho těla stane omalovánka plná vzpomínek. º


autor: Valerie Hrubešová