Dlouho jsem o něm nevěděla. Když jsem se o něm prvně doslechla, ostýchala jsem se. A když jsem se konečně osmělila, unikl mi mezi prsty. Loni se totiž pekelnický večírek studia HELL.cz nekonal. Letos mám ale zase šanci: HELL Party volume 7 bude! A bude velká. Abych se mohla důkladně připravit na všechno, co mě tam čeká, vyzpovídala jsem Mášu, která je v HELLu podle vlastních slov „ta buchta přes média“.

Tetovací a piercingové studio HELL.cz se na svých stránkách pyšní označením „legendární“. Zajímalo by mě, co to v tomto konkrétním případě znamená?
Když má někdo piercing nebo tetování od nás, neříká, že je prostě potetovaný nebo propíchaný, ale že má piercing nebo tetování z HELLu. A na to jsme hrozně hrdí. Znamená to, že naše práce dává smysl. Taky jsme jediné studio u nás, které kromě tetování a piercingu dělá i extrémní modifikace. Sem patří skarifikace (umělecké jizvení – pozn. red.), podkožní implantáty, rozříznutí jazyka, zašpičatělé „elfí“ uši a podobně. Pak existuje i něco jako body modification komunita. Jasně, ne každý, kdo má propíchnutý nos, se považuje za člena komunity. Někdo ale nevnímá piercing jenom jako ozdobu (což je ovšem v pořádku, protože všichni chceme být hezcí), ale bere modifikace jako svůj životní styl. Zkouší, co mu kromě vylepšeného zevnějšku takové zdobení může dát. Tímto způsobem se modifikacím věnujeme i my, a tak se HELL stal vlastně tak nějak přirozeně centrem téhle komunity. Píšeme internetový magazín PainArt.cz, děláme pro lidi workshopy, kde si mohou zkusit věšení na háky na vlastní kůži, každý rok konzultujeme tak dvě tři diplomky o modifikacích…

Věnujete se i poradenství? Můžou k vám přijít i zájemci o kariéru v oboru?
Dovedeme poradit, jaké formality je třeba vyřídit, doporučíme vhodné nástroje a jehly, vysvětlíme, na co je třeba dávat pozor a jak postupovat sterilně. Ale stejně – piercera nedělá razítko, ale hromada napíchaných kamarádů. Podobně jako tatér nemůže přijít s papírem do studia a začít tetovat. Většinou tetují nejdřív sami sebe, často se „trénují“ na svých stehnech a praváci na levém předloktí, leváci na pravém. Teprve až získají zkušenosti, můžou se tomu začít věnovat profesionálně.

Taky nám často píšou lidi, že se nechali někde propíchat a teď s tím mají nějaký problém. Neobracejí se na to svoje studio, ale jdou za námi. To nás těší, protože to znamená, že představujeme určitou autoritu. Když máš průšvih, přijdeš za mámou a ta ti pomůže, že jo. Nebo se stává, že zákazníci chtějí třeba předělat něco z jiného studia.

Ale víc by vás asi těšilo, kdyby přišli rovnou, ne?
To sice ano, ale chápeme, že ne každý to k nám má blízko. Říkají si: „Nepojedu přece pro kérku nebo pierc z já-nevím-odkud až do Prahy.“ Ale pak ve výsledku zjistí, že by si možná bývali ušetřili dost času i peněz. Ale samozřejmě se o ně postaráme, protože nás to baví. A oni už příště vyrazí rovnou k nám.

Staráte se o piercing i po jeho aplikaci standardně?
V HELLu je veškerá následná péče o piercing i tetování zdarma. Takže pokud něco zlobí, tak za námi zákazníci přijdou a my se o ně staráme tak dlouho, než je vše zahojené. U nás piercing nekončí píchnutím a tetování obrázkem, ale až když je kůže zahojená a člověk z toho má už jenom radost.

Zaujalo mě, že na webových stránkách doporučujete letní zkrášlování už teď.
Každé léto se nám totiž stává, že přijdou holky a řeknou: „Za čtrnáct dní jedu k moři a chci být načančaná a mít šperk v pupíku.“ A to přesně udělat nemůžeme, protože třeba takový pupík se hojí skoro rok. Proto už v zimě a na jaře všechny vyzýváme, aby si pro dlouho se hojící piercingy (jako bradavky, pupík nebo genitál) zašli už teď. Stejně tak, jako nemůžeš honit figuru do plavek týden před dovolenou a musíš začít makat s předstihem, musíš se připravit i s piercingem.

Ale paráda se dá honit už na jaře: po roční odmlce se blíží HELL Party!
To je fakt. Třeba na HELL Party je ideální příležitost nechat si na pódiu udělat piercingovou šněrovačku. Nejčastěji se dělá na záda, kam se napíchají kroužky a provlečou ozdobnou stužkou. Je to krása! Ale zpátky k HELL Party. Loni nebyla, protože klub Abaton, kde jsme ji pořádali, ukončil svou činnost. Dlouho nám trvalo najít prostor, kde bychom mohli party pořádat. To nejde kdekoli. Potřebujeme vysoké stropy, protože se musíme mít kam pověsit. Prostor by měl být taky dostatečně členitý, aby se tam vešly obě dvě scény – HELL stage i Fetish stage. HELL Party je navíc dost neobvyklý večírek a ne každý majitel klubu si na něj troufne. Nakonec jsme se rozhodli pro Roxy a NoD. Říkali jsme si: „Mají tam napsáno experimentální prostor, takže se nemůžou vymlouvat.“ (smích) I my jsme si díky roční pauze trochu odpočinuli, takže HELL Party bude letos fakt velká. Navíc s novým prostorem máme nové možnosti.

Můžeš prozradit něco bližšího k programu?
Zvolili jsme téma STRACH. Všechny show na HELL stage i na Fetish stage s ním pracují. Nejde jen o strach jako takový, ale i o jeho překonávání, odvahu… To znají lidi ze studia. Před piercingem nebo tetováním se každý vždycky trochu bojí. A nás baví, že ten strach umíme proměnit v radost. Téma strachu máme i na vizuálech k HELL Party, které nám dělalo studio Fry’O'Bake. Vybrali tři hororové bubáky: Hannibala, Jasona a Freddyho, kteří jsou na plakátech a strašně se bojí. Prostě ti největší husťáci z těch nejhorších hororů se na HELL Party normálně bojej!

Ani se jim nedivím. Na hlavní stage se budete věšet na háky! Jaké to vlastně je?
Zavěsit se na háky není vůbec sranda! Chce to hodně soustředění, je to náročné fyzicky i psychicky. Abys to mohla dělat v rámci show, potřebuješ perfektně znát svoje tělo, vědět, jak funguje, jak reaguje, ovládat ho. A teď ještě ten adrenalin – koukají na tebe davy! Nemáš žádný druhý pokus, žádné „tak začneme znovu.“ Tady se jede prostě naostro.

Doslova!
Jo! (smích) Přesně, HELL Party je naostro!

Stane se, že někdo při pohledu na takovou atrakci omdlí?
Jasně, na páté HELL Party se sešívala pusa a chlápek v první řadě se při té podívané složil. Udělat takovou show, že z toho lidi omdlívaj, to je skvělý, ne? (smích)

Rozhodně to jen tak někdo říct nemůže… Bude na programu i něco pro slabší povahy?
HELL Party se odehrává na dvou pódiích. V Roxy bude HELL stage, která začíná módní přehlídkou. Tam řádí hromady krásných potetovaných a propíchaných holek. A teprve v dalších čtyřech show teče krev a věší se na háky. Závěsy postupně gradují, jsou komplikovanější, náročnější, visí víc lidí zároveň, někdy se zavěsí i jeden na druhého. Je to mazec, úplně přestaneš dýchat, když na to koukáš!

Takže tady si moc neodpočineme. A druhá stage?
Ta se jmenuje Fetish stage a bude v divadelním prostoru NoDu. I tam se promítne strach jako téma. Uvidíš tam BDSM praktiky (BDSM = zkratka slov bondage, disciplína, dominanace, submisivita, sado maso – pozn. red.), které většinou zůstávají za zamčenými dveřmi ložnice nebo ve specializovaných klubech. Takže to bude tak trochu zakázané pokoukání. Ještě před začátkem jednotlivých vystoupení se tu budou přímo na pódiu píchat intimní piercingy, tedy genitály a bradavky. Tak HELL Party vždycky začíná.

Pro diváky proléváme vlastní krev

Jak velkou roli hrají ve vnímání bolesti okolnosti?
Obvykle se lidé dělí na fanoušky body modification a ty, které baví BDSM. U nás – tedy u těch, kteří dělají body modification – bolest nemá sexuální podtext. Je to nový, nezvyklý pocit, nová zkušenost. Velký, velmi intenzivní zážitek, se kterým pracuješ. Ale absentuje tam sexuální vzrušení. Jsi jen ty sama, jsi svoje tělo. Zatímco na Fetish stage je bolest vzrůšo. Někdy se ty skupiny prolínají, ale vlastně to tak má překvapivě málo lidí. Obvykle jsi buď to, anebo to.

Před dvěma lety jsme na HELL Party měli dva doktory z lékařské fakulty, kteří přímo na místě dělali zajímavý výzkum o bolesti. Speciální mašinkou ti secvakli nehet, utahovali to a ty jsi říkala, od které chvíle to identifikuješ jako bolest. U nás účinkujících ještě prováděli měření před show, těsně po ní, kdy jsme byli plní adrenalinu, a asi půl hodiny po vystoupení. Bylo zajímavé, jak se mění vnímání v závislosti na tom, co má kdo před sebou nebo za sebou.

Jak jsi třeba vnímala bolest bezprostředně po návratu z pódia?
Na show a těsně po ní je ti nějaká bolest úplně jedno. Jsi úplně v rauši. Pamatuju si show, kdy jsme měly s kamarádkou holčičí vystoupení. Měly jsme sukýnky a podvazky a zdobily jsme se stužkami, které jsme si vzájemně připichovaly jehlami. Každá jsme koukala na jinou stranu pódia, ona mě už měla napichovat, ale furt nic. Říkala jsem si: „Ježišmarjá, ona ještě nezačala! Co je za problém? Praskla rukavice, nebo co?“ Tak jsem se na sebe podívala a zjistila, že to mám komplet napíchané – několik jehel! Vůbec jsem to necítila. Jak jsi toho plná… Lidi řvou, adrenalin, tréma, radost… Uf, mám z toho teď úplně husí kůži, jak to vyprávím. Je to daleko osobnější, než hrát divadlo, protože ty pro diváky doslova proléváš vlastní krev. A tak jim dáváš skutečně něco ze sebe. Vnímám HELL Party jako umění. Je to divadlo posunuté do reality. O krok dál za divadlem. Všechno se děje doopravdy. Je to „divadlo doopravdy“.

Už zhruba víme, co nás v dubnu čeká. Jak by se měl návštěvník na takovou divočinu vymódit?
Přemýšleli jsme, že předepíšeme nějaký dress code. Ale vlastně se nám líbí, jak jsme každý jiný. Někdo to bere jako dobrou příležitost vyvětrat latexové oblečky, přijít se svojí čubičkou na obojku. Minule přišel chlap převlečený celý za koně. Chodí transky, lidi komplet v kůži, načančaný děvčátka v lolitkovských kraječkových šatech, gothici v dlouhých róbách. Černá barva prostě vede. Každý přijde tak, jak se on sám cítí nejlíp. A vlastně se ti lidi oblékají moc pěkně. Taky chceme, aby se mohli přijít podívat i zvědavci, kteří jenom chtějí vidět, co jen tak někde neuvidí. Říkají si: „Oni se tam fakt věšej na háky? Jako doopravdy? Nekecáš?“ Stačí jim koukat úplně ze zadních řad a přesvědčit se, že něco takového fakt existuje a že to není „fejk“. Později se můžou rozhodnout, jestli se jim to líbí a zajímá je to, nebo ne. Trochu jako když sleduješ mezi prsty horor, chceš se koukat, a zároveň nechceš.

Budou pravidelní návštěvníci nějak zvýhodněni?
Se vstupenkou z minulého ročníku je lístek na HELL Party levnější. Máme totiž radost ze stálých návštěvníků, kteří by si nejhrubší party ve městě nenechali ujít ani za nic. A chceme je nějak odměnit. Takže až se vypravíte letos v dubnu na HELL Party, vstupenky pak určitě nevyhazovat!

HELL Party – nejhrubší party ve městě
so 13. 4.
Roxy / NoD
Dlouhá 33, Praha 1
vstup od 18 let
předprodej ve studiu HELL.cz a v síti Ticketpro za 650 Kč
HELL Klub a s lístky z minulé HELL Party 600 Kč
3 lístky 1 850 Kč / 10 lístků 5 500 Kč
cena na místě 750 Kč
www.hellparty.cz

Videoupoutávka
http://vimeo.com/54050439

Galerie HELL Party
http://www.hell.cz/13/fotky/HELL%20Party%202011/subnavigace/0/