O tom, jak byl (ne)jmenován nový ředitel NG
Na začátku letošního roku oznámil ministr kultury Václav Riedlbauch vypsání výběrového řízení na post šéfa Národní galerie a většina kulturní odborné veřejnosti si konečně oddychla. Na obzoru se objevila naděje, že se po více jak 11 letech v čele prestižní instituce konečně objeví nová tvář s novou perspektivou, která na důležité pozici vymění kontroverzního a nepříliš oblíbeného Milana Knížáka. A jak to dopadlo?
Ať žije Knížákovo ego
Impulsem ke jmenování nového šéfa NG byly především stále sílící kritické hlasy vůči osobě Milana Knížáka a jeho způsobu vedení NG. Ten se pravděpodobně nechal strhnout svými úspěchy, kdy se mu v počátcích podařilo institut finančně stabilizovat a vzkřísit z následků čtyřicetileté komunistické devastace, a tak se postupem času z uznávaného umělce, jenž od 60. let patřil k hybatelům kulturní scény v totalitním Československu, postupně stával arogantní a autoritářský papaláš, který egocentricky odmítal jakýkoli konstruktivní dialog týkající se „jeho“ galerie. Nejčastějším argumentem bylo, že vše, co dělá, dělá nejlépe a způsob organizace NG je pod jeho vedením na nevyšší úrovni. Nezbývá, než s nadsázkou dodat, že komunikace a spolupráce se světovými i tuzemskými galeriemi, klesající návštěvnost nebo ostentativní ignorování současných významných českých umělců je vlastně také úplně báječné.
(Ne)jmenovat, (ne)měnit
Chvályhodná snaha ministra kultury Václava Riedlbaucha jmenovat nového ředitele měla zpočátku jasný koncept a v březnu se dokonce začaly dít konkrétní kroky. Bylo vyhlášeno výběrové řízení a sestavena dvanáctičlenná odborná komise v mezinárodním zastoupení, která ze sedmi uchazečů měla navrhnout ty nejzpůsobilejší a nejvhodnější. Po skoro měsíčním rozhodování byl téměř jednohlasně zvolen ideální kandidát pro tuto funkci, pan profesor Jiří Fajt, kunsthistorik, který přednáší v Berlíně a v Praze a v NG působil v 90. letech jako ředitel Sbírky starého umění. Následným krokem mělo být přezkoumání tohoto doporučení samotným ministrem a celý konkurz završen jmenováním nového ředitele galerie. Jenže z nepochopitelných důvodů začal ministr chodit okolo horké kaše a zprvu průhledný konkurz se postupně zamlžoval. Měsíc nato Riedlbauch oznámil, že případ odkládá a přenechá jej svému nástupci vzešlému z nové vlády. Nevybral, nejmenoval, zkrátka fiasko. Vzhledem k práci poroty, ve které zasedal například i ředitel vídeňské Albertiny, to zároveň bylo poněkud trapné.
Kdo tahá za nitky?
Jednou z reakcí na tento kocourkovský postup je otevřený dopis ministru kultury Václavu Riedlbauchovi známého českého sochaře Jiřího Davida, v němž umělec naznačuje nejen své zklamání a rozčarování z postupu při volbě nového šéfa NG, ale připomíná i ono „ostudné zacházení s rozhodnutím respektuhodné mezinárodní komise.” Jiří David oceňuje snahu ministra kultury řešit situaci okolo NG a chápe, že sám nemá lehkou pozici uvnitř ministerstva, ale vytýká mu, což je podstatné, že odmítá nahlas potvrdit enormně silný politický tlak ze stran politických přívrženců Milana Knížáka, včetně samotného prezidenta Václava Klause. Odkud vychází domněnka, že pozice Milana Knížáka je neotřesitelná z důvodu politických zájmů? Souvisí nejmenování nového šéfa galerie s nastalou politickou situací, kdy za nitky opět tahá ODS, za kterou Knížák kdysi kandidoval do Senátu a která mu s velkou pravděpodobností před 11 lety skrze dohodu s ČSSD zařídila místo v křesle NG? Čekal snad Václav Riedlbauch na volební výsledky, aby mohl celý konkurz buď utnout nebo dovršit? Tyto teoretické spekulace o nitkách propojujících politiku a NG se mohou v blízké době buď potvrdit nebo vyvrátit. Záležet bude na novém ministru kultury, jak s celou kauzou naloží. Kdo ale bude nový ministr kultury a bude vůbec ochoten pokračovat ve snaze svého předchůdce a respektovat „staré“ výběrové řízení? To v současnosti nikdo neví, a tak je šťastný konec, který už byl na dosah, opět v nedohlednu. Jestli jmenování vybraného kandidáta neproběhne, bude Knížák řídit Národní galerii až do konce roku 2011, kdy má podle jediného oficiálního oznámení na této pozici skončit. V tom případě vám všem, co se o kulturu zajímáte, přeji silné nervy.