Ale tak helou, naliju ti vína
Říjen je v koncích. Nebo se tak tváří.
Ztrácí se mezi běsy v ulicích.
Slyšel jsi? Cosi cvaklo v kalendáři.
Spoušť? Klika? Vchází Listopad jak mnich.

Tichý mnich. Zhrdá nabídnutou židlí.
Stojí a mlčí, těká pohledem.
Venku si děti hrají se strašidly,
jak to my velcí dávno nesvedem.

Ale tak helou, naliju ti vína.
Nebude čistý, to už myslím víš.
Zůstala ve mně nevybouchlá mina.
Vítej a hledej. Ložnice či spíž?


Podzim byl suchý. Dešťů málo

a hřibů moc. My válku čekali.
Už byla v nás a tehdy se to stalo:
nelekli jsme se. Jen se dívali

jak někdo – něco – padá ze skály
a nekřičí a cesta úvozová
je plná listí. Můžeš se v něm schovat,
nebo jít. Až se vody vyvalí.

Úsvit: chvíle, kdy tokají tetřívkové
kdy na mufloní hlavu na úsovském zámku
padne o letním slunovratu
stín držáku na deštníky
z vypreparované sloní tlapy
kdy bdí jen pekaři a vrátní

Soumrak: ten druhý čas



Básně ze sbírek Malá tma a Všehomír
(Nakladatelství Host, 2015)