S tzv. imerzivním divadlem se u nás příliš často nesetkáte, je totiž docela náročné na výrobu. Co vůbec to cizí slovo znamená? Jednoduše to, že se můžete po více či méně rozlehlém prostoru volně pohybovat a vyzobávat střípky divadelního dění. Jednu takovou imerzivní – a velice podařenou – inscenaci máte nyní možnost navštívit i v Praze.

I divadlo občas zavítá do soukromého prostoru. 2 režiséři, 6 herců a 10 místností zařízených 6 scénografy – to vše v domě číslo 18 v ulici Nekázanka, která spojuje ulice Na Příkopě a Jindřišskou.

Jeden by řekl, že si při inscenování odskočil z golfového hřiště, ale on se svou holí působí na divadelních prknech. Režisér Ivo Kristian Kubák, který místo taktovky používá k dirigování herců golfovou hůl, má v oblibě netradiční zážitky. Ať už v podobě zpracovávání nedramatické divadelní látky, tedy textů, které původně nebyly napsány jako drama, tak třeba obydlení prázdné vily. Tu přetvořil v židovské ghetto a nechal v ní, spolu s dalšími 100 lidmi, probudit Meyrinkova Golema.