Dřív jsem fotila hodně kapely, pak mě začala zajímat spíš backstage a publikum. Zabývám se hlavně deníkovými záznamy svého bezprostředního okolí. Jsem chorobná sběratelka fotek diskokoulí, novinových inzerátů na seznámení a zážitků.
Spamuju poštovní schránky svých kamarádů opravdovými papírovými pohlednicemi. Xeroxuju fotky do plakátových formátů, lepím je po ulicích a posílám tak tiché vzkazy lásky svým blízkým, a svým přátelům, [...]

Zachytit ten první pocit beznaděje a strachu, než vyprchá a zmizí, než přijde další zemětřesení, tsunami, válka. Než si zvykneme a otupíme, než zavřeme oči, protože už víc nesneseme.

Tvorba pracující s estetikou momentky (snapshotu) a inscenace, která počítá s mystifikací diváka, jsou stěžejním prostředkem vizuálního vyjadřování autorky Terezy Havlínkové.