Tvar, tvář, tvářit, tvarovat, tvářit se. Hníst, kovat, tavit, tvor, tvorstvo. Tvrdý, pevný, forma, dřevo. To vše je ukryto v etymologii slova tvárnost. To je zas nepochybně spjato s pojmem tvořit. Vždyť právě tvořením z hmoty jí přidáváme tvárnost, a sice v dnešním významu – proměnlivost.

Tak nevím. Tohle nejsem já. Tohle jsem já v křeči. Tohle je já, které se chce bavit. Zbavit se sebe sama.

Vzpomínka na samotu Bohuslava Reynka, básníka samoty a kontemplace, jak jej nazval Jaroslav Med. Filosoficky vzato, jsme stále sami, od narození do smrti. Je málo skutečně blízkých lidí, které máme kolem sebe. A i ti nám jsou vzdáleni. Jak nás samota utváří a tvaruje? Co v ní můžeme nalézat?

Březnové vydání nese téma Tvárnost a my v redakci Artiklu se snažíme ukázat adaptabilitu na podobu kulturní sféry, jež je už předlouhou dobu zbavena své vláhy. Zaměřili jsme se na slow writing a s klidem, rozvahou a rozmyslem se věnujeme delším a náročnějším esejistickým textům, které snoubí mnoho pramenů a ústí v konzistentní celek, jenž vás má obohatit inspirací a novými informacemi.