Dřív jsem chodil za lidmi. Teď čekám, že přijdou za mnou. Až přijdou, udělím jim audienci a audit.

Zralost. Slovo, které v sobě nese chuť ovoce na vrcholu sladkosti, ale také tíhu let, zkušeností a někdy i kompromisů, když se týká lidského života. V kultuře ji často spojujeme s uměleckou vyzrálostí – okamžikem, kdy tvůrce už nepotřebuje dokazovat svou dovednost, nýbrž ji proměňuje v prostý, ale hluboký tvar. Zralé dílo není okázalé, spíše vyvážené: ví, kde ubrat, kdy mlčet a kdy zaznít.