Člověk za svůj život projde několika stádii. Od bezmocného novorozence přes puberťáka a dospělého člověka až po starce. Říká se, že staří lidé jsou v mnohém opět jako děti. Pokud by se vývoj civilizace dal přirovnat k ontogenezi jedince, stáváme se v leckterých oblastech zase dětmi odkázanými na vedení ostatních.

Tou nejzákladnější oblastí, na jejíž zmáknutí se zaměřuje celá řada návodů, je sám život. Umění žít. Současná doba vypadá, jako kdybychom si snad vůbec neuměli poradit sami bez všelijakých příruček. Obrazem toho jsou nejrůznější knihy, které nám radí, jak žít v přítomnosti, jak neprokrastinovat, jak žít zdravě atd. Není dne, aby se na hlavních internetových portálech neobjevil laciný článek s nějakým tím návodem.

Je váš zubař gay?
Deset druhů zeleniny, co jíst nebo nejíst, deset tipů, jak zvládnout pracovní den, deset tipů, jak potěšit partnera, oživit sex, jak zhubnout, jak se oblékat, jak poznat, že váš zubař je gay, a vím já, co ještě. Bere to někdo vážně? Pokud ano, je potřeba ho litovat. Návodů k použití jsou plné také pulty knihkupectví. Velkým hitem je např. „Konec prokrastinace“ od Petra Ludwiga. Na jejím autorovi je cenné, že si uvědomuje potřebu hledat kvalitní informace. Doporučuje vycházet z primárních vědeckých zdrojů a upozorňuje na množství falešných informací v moři nekvalitních knih o seberozvoji.

Často skloňovaným výrazem je koučink, svět je plný hesel jako efektivita, produktivita. K nim se také všechny ty návody vztahují především. Proč? Doba spěchá kamsi za horizont a nikdo nic nestíhá. V práci jsou na člověka kladeny stále větší nároky. Svět je plný lapačů pozornosti (filmy, reklamy, veselá videa, aplikace v mobilech), které nás odvádějí od naší práce, cílů a od toho, co bychom chtěli. Tady pak vzniká prostor, který se na trhu zaplňuje právě různými pochybnými radami a tipy, jak to všechno ustát.

K čemu je ale lidi použijí? K tomu, aby byli šťastní? Spíš na sebe budou klást další a další nároky. Pak nezbude než hledat nové návody. Přitom stačí vědět, kde má člověk ručník. 42. ∞