Potřebuješ dopaminového facana, nebo spíš speedball dopaminu s adrenalinem. Když to neuděláš, neuděláš se, uděláš na sebe poděl. Na předěl nemáš vůli. Chceš letět, ale není to dobré pro planetu. Hledáš pravdu v nejbližším lese.

Pravda je, že to jde do hajzlu, jsme na té planetě jako na hajzlu. A ty bys chtěla mít děti? Když nechceš děti, nechceš ženu. Kam se ženu? Co bude dál? Skandál. Černá kronika, žádáš o pomoc psychotronika. V troskách zpíváš Sushi Glory Hole. „Hear us out!“ Spadané listí napsaných článků, další rok přinese jen změnu čísla. Musíš to otevřít, ale ve správném místě. V sentimentálním patosu se vzdát svobody je svastika, sleva na smrt, něco jako platit za záchod. Zraješ, ale k něčemu jinému než ti kolem, eviduješ témata. Nejlepším útěkem je přítomnost. Ztratil jsi pud i smysl. Kam teď? K tektonickému zlomu, který nenastane. To je dobře nebo špatně? Hitler na Netflixu. Místo rešerší drastické záběry. Göring nezačal brát morfium po kulce při puči, ale po sestřelu v první světové.
Vždycky když píšu článek, mám pocit, že to bude předěl, ale nikdy není. Právě mi ejakulovala propiska. Vážně, nedovedu to vysvětlit. Vůbec nevím, co se děje. Je neděle. Může být předěl v neděli? Soused mě vzbudil sekačkou, byl jsem v prdeli. Popálil jsem si hubu čajem. Předělem dne je soumrak. Všechno se uklidní, všechno se v tobě pročistí, zvlášť když se při něm vykoupeš v rybníce, zvlášť když v něm voda má osm stupňů. To tě vnitřně předělá, udělá z tebe anděla. Lze doporučit, ale není to všelék. Neplavej moc daleko. Když jdeš do mrazivé vody, která má k mrazu daleko, říkáš si, že jsi masochista, ale pak dostaneš požehnání.

Protížený projekt
Popularizovat otužování je nošením dříví do lesa. Do lesa chodím, ale nic tam nenosím. A vůbec, psát takhle lifestylově, alteregoisticky, zvykově… Chtěl jsem dnes psát jako za starých časů, aniž bych věděl, kam mířím. V posledních letech podléhám alteregu, je příliš podobné mně samému, jenže já sám právě nejsem. Je to provázané. Když píšete o sobě, berete si materiál z prožitého. Musíte psát nazdařbůh, jinak to nemá vejšku. Použít věci, které byste normálně nepoužili. To teď nedělám, protože poučuju. Předělávám vás místo sebe, projektuju se do vás. Správně bych měl napsat, že se do vás projikuju, ale to zní blbě. Projektuju se a protěžuju. Hodil by se mi nějaký příběh, ale neumím lhát.

Důvod, proč jsem začal poučovat, je, že přišlo rozjívené děcko a hlasitě skotačí. A taky je tu nový servír a ona se s ním směje. S každým se pořád musí smát, na úkor hoststva. Chápu, dopamin. On každému na rozloučenou halasně přeje pěkný večer, přitom je neděle. Moje alterego se scvrklo v její observaci. Typus vypadá jako netopýr, je to umprumák, hradišťský swag, energický, vysoký, úslužný, ale trochu moc se rozhlíží. Ona zas ne, v tom je dobrá. On se baví s lidmi. To bývala její parketa, tak se teď jen usmívá jako panenka Maria. On je holohlavý. Taky bych se rád ostříhal, ale nemůžu se hecnout. Ona říká, že se vrátí na chvíli na jih, pak se uvidí. Víc nemůžu zachytit, odsedl jsem si kvůli tomu děcku. Její sen je mít statek. Má možnosti a známosti.

Stačilo, nestačíš
Musím se z toho dostat. Chci se z ní dostat jí, z psaní psaním, z věcí věcmi, pořád věřím, že to nějak uspořádám, předělám, našteluju ježka v kleci, vypadnu a budu volný. Člověk potřebuje být. Volný. Člověk potřebuje byt. Pevný. Chce to transcendenci. Mám sklon k zaujetí, od kterého je jen krůček k zajetí. Zaujetí umožňuje zvýšený příjem indicií z okolí ohniska, zbystří smysly. Může se na tebe usmát štěstí anebo se na něj můžeš usmát ty. Někdy je to simultánní. Předělem života je smrt nebo svatba? Předělem jsi ty, předělátor reality.