ilustrace: archiv
ilustrace: archiv

Těsně před Vánoci se rozhodlo, zda divadlo Komedie – divadlo roku 2007, dostane navýšený grant a tudíž bude moci pokračovat ve své činnosti. Grantová komise udělila divadlu navýšený grant 14,5 milionů korun, to však požadovalo 17,5 milionů. „Pokud se nepodaří chybějící prostředky doplnit z jiných zdrojů, je již nyní jasné, že divadlo bude nuceno svou existenci přinejmenším omezit na kratší období, než do konce roku 2013,“ sdělili Pařízek a Jařab z vedení Pražského komorního divadla – provozovatele Divadla Komedie. Každoroční zprávy o finančních potížích divadel poukazují na nedostatky v českém systému financování kultury.

Po roce 1989 bylo nutné transformovat státní strukturu České republiky, což se týkalo nejen ekonomické a politické oblasti, ale i kultury. Přeměna vztahu kultury a státu se od počátku nesla ve jménu odstátnění. Bylo potřeba vyčistit kulturu od nánosu socialistické ideologie a vlivu státního aparátu.
Sliby chyby?
S výjimkou Národního divadla a dalších tří divadel v Uherském Hradišti, Jihlavě a Těšíně bylo spravování divadel přeneseno ze státu na města a divadla získala status příspěvkových organizací. V polovině 90. let vytvořila některá velká města grantový systém, který měl být vedle přímého financování formou příspěvkových organizací, finanční spoluúčasti a partnerství dalším zdrojem peněz. Praha k tomuto kroku přistoupila v roce 1996.
Od devadesátých let se dodnes vedou diskuze, jak napomoci plnohodnotné transformaci divadel. Čeští ministři kultury přinášeli mnohé návrhy, které však bohužel většinou zůstaly jen na papíře. Většinou se shodovali na požadavku transformace českých divadel do formy veřejnoprávní instituce, potřeby financování z více zdrojů pomocí různých fondů a nadací a taktéž nutnosti zavést daňové úlevy pro sponzory. Požadavek 1 % na kulturu ze státního rozpočtu se dokonce objevil v dokumentu Státní kulturní politika na léta 2009–2014 vydaném Ministerstvem kultury.
Loterie po česku
Slibným pokusem pro získávání peněžních prostředků byl projekt on-line loterie Lotynka, který byl zahájen roku 1994. Zisky z loterie měly plynout do Státního fondu kultury a tím financovat jeho existenci zároveň s příjmy z pronájmu tří domů. Projekt se nezdařil a místo předpokládaných velkých peněžních obnosů měl Státní fond kultury v roce 1997 dluh 226 milionů korun, které stát následně zaplatil. Na začátku minulého roku schválila Poslanecká sněmovna zrušení Státního fondu kultury, protože již několik let nezprostředkovával plnohodnotné financování kultury (v roce 2007 ze zisku skoro 34 milionů korun bylo na kulturu vyčleněno 415 tisíc, zbytek byl použit na správu a opravy vlastněných objektů, v roce 2008 bylo na správu vlastněných domů využito 99,1 % z příjmu).
Divadla pražská
Ostré debaty a protesty vyvolal v roce 2008 návrh na dotaci na vstupenku. Z tohoto plánu sešlo, a tím to nekončilo. Protesty podnítily k novelizaci grantového systému města Prahy. Již tento rok se rozhoduje podle nového systému rozdělování peněz. Ohledně víceletých grantů se rozhodlo těsně před Vánoci, ohledně jednoročních bude jasno o měsíc později. Nové posuzování žádostí je dvoukolové, patnáctičlenná komise posoudí pomocí bodů odděleně úroveň projektu a výši dotace. Rozhodnutí o přidělení nebo nepřidělení grantu musí nově obsahovat také zdůvodnění. Problémem zůstává, že si o grant můžou stále zažádat jak ziskové, tak i neziskové organizace, což je předmětem dlouhodobé kritiky.
Důležitým, avšak málo známým faktem je, že město kryje grantem pouze 70 % rozpočtových nákladů projektů, zbytek musí zaplatit jednotlivé subjekty z vlastních zdrojů. Rovněž by se ke smlouvám s žadateli měl připojit dodatek o možnosti snížení dotace v případě, že se úřadu nebude dostávat peněz.
Kde ty prachy jsou?
Kvůli netransparentnosti je dlouhodobě kritizováno partnerství v oblasti kultury hlavního města Prahy. Peníze jsou přerozdělovány bez výběrových řízení, což znamená, že o přidělení peněz rozhodují zastupitelé a radní. Tímto způsobem se minulý rok rozdělilo 23 milionů na různé kulturní, ale také zábavní akce, jako je například model obří železnice na Smíchově a Česká klusácká organizace. Vedení města se hájí tím, že rozpočtový balík je určen také na volnočasové aktivity.
Sečteno podtrženo
Dodnes leží největší tíha financování živého umění na bedrech měst. Dále divadlům přispívá stát a jen nepatrně kraje. Nutno dodat, že se tato situace odvíjí od výše prostředků, kterými kraje disponují. Financování z více zdrojů padlo s Lotynkou a daňové úlevy pro sponzory se neshodovaly s politikou Ministerstva financí.
K požadovanému 1 % ze státního rozpočtu se český rozpočet přibližuje a záhy se oddaluje. V listopadu roku 2008 slíbila vláda Mirka Topolánka, že od roku 2010 1 % na kulturu opravdu vyčlení. S finanční krizí však přichází i škrty, a tak podle zpráv ze srpna 2009 obdrží Ministerstvo kultury dokonce o půl miliardy méně než v roce 2009, z čehož vyplývá, že podíl Ministerstva na rozpočtu bude nejspíš činit pouze 0,8 %. Důležitým dodatkem je, že Ministerstvo financuje z peněz vyčleněných na kulturu také církve, a to šestinou až pětinou z celkové sumy rozpočtu. Dalším zajímavým zjištěním je, že z rozpočtu Ministerstva kultury se financuje památková péče, která je v jiných zemích obvykle placena ze samostatného památkového fondu či soukromými nadacemi.

Těsně před Vánoci se rozhodlo, zda divadlo Komedie – divadlo roku 2007, dostane navýšený grant a tudíž bude moci pokračovat ve své činnosti. Grantová komise udělila divadlu navýšený grant 14,5 milionů korun, to však požadovalo 17,5 milionů. „Pokud se nepodaří chybějící prostředky doplnit z jiných zdrojů, je již nyní jasné, že divadlo bude nuceno svou existenci přinejmenším omezit na kratší období, než do konce roku 2013,“ sdělili Pařízek a Jařab z vedení Pražského komorního divadla – provozovatele Divadla Komedie. Každoroční zprávy o finančních potížích divadel poukazují na nedostatky v českém systému financování kultury.

Po roce 1989 bylo nutné transformovat státní strukturu České republiky, což se týkalo nejen ekonomické a politické oblasti, ale i kultury. Přeměna vztahu kultury a státu se od počátku nesla ve jménu odstátnění. Bylo potřeba vyčistit kulturu od nánosu socialistické ideologie a vlivu státního aparátu.

ilustrace: archivSliby chyby?

S výjimkou Národního divadla a dalších tří divadel v Uherském Hradišti, Jihlavě a Těšíně bylo spravování divadel přeneseno ze státu na města a divadla získala status příspěvkových organizací. V polovině 90. let vytvořila některá velká města grantový systém, který měl být vedle přímého financování formou příspěvkových organizací, finanční spoluúčasti a partnerství dalším zdrojem peněz. Praha k tomuto kroku přistoupila v roce 1996.

Od devadesátých let se dodnes vedou diskuze, jak napomoci plnohodnotné transformaci divadel. Čeští ministři kultury přinášeli mnohé návrhy, které však bohužel většinou zůstaly jen na papíře. Většinou se shodovali na požadavku transformace českých divadel do formy veřejnoprávní instituce, potřeby financování z více zdrojů pomocí různých fondů a nadací a taktéž nutnosti zavést daňové úlevy pro sponzory. Požadavek 1 % na kulturu ze státního rozpočtu se dokonce objevil v dokumentu Státní kulturní politika na léta 2009–2014 vydaném Ministerstvem kultury.

Loterie po česku

Slibným pokusem pro získávání peněžních prostředků byl projekt on-line loterie Lotynka, který byl zahájen roku 1994. Zisky z loterie měly plynout do Státního fondu kultury a tím financovat jeho existenci zároveň s příjmy z pronájmu tří domů. Projekt se nezdařil a místo předpokládaných velkých peněžních obnosů měl Státní fond kultury v roce 1997 dluh 226 milionů korun, které stát následně zaplatil. Na začátku minulého roku schválila Poslanecká sněmovna zrušení Státního fondu kultury, protože již několik let nezprostředkovával plnohodnotné financování kultury (v roce 2007 ze zisku skoro 34 milionů korun bylo na kulturu vyčleněno 415 tisíc, zbytek byl použit na správu a opravy vlastněných objektů, v roce 2008 bylo na správu vlastněných domů využito 99,1 % z příjmu).

Divadla pražská

Ostré debaty a protesty vyvolal v roce 2008 návrh na dotaci na vstupenku. Z tohoto plánu sešlo, a tím to nekončilo. Protesty podnítily k novelizaci grantového systému města Prahy. Již tento rok se rozhoduje podle nového systému rozdělování peněz. Ohledně víceletých grantů se rozhodlo těsně před Vánoci, ohledně jednoročních bude jasno o měsíc později. Nové posuzování žádostí je dvoukolové, patnáctičlenná komise posoudí pomocí bodů odděleně úroveň projektu a výši dotace. Rozhodnutí o přidělení nebo nepřidělení grantu musí nově obsahovat také zdůvodnění. Problémem zůstává, že si o grant můžou stále zažádat jak ziskové, tak i neziskové organizace, což je předmětem dlouhodobé kritiky.

Důležitým, avšak málo známým faktem je, že město kryje grantem pouze 70 % rozpočtových nákladů projektů, zbytek musí zaplatit jednotlivé subjekty z vlastních zdrojů. Rovněž by se ke smlouvám s žadateli měl připojit dodatek o možnosti snížení dotace v případě, že se úřadu nebude dostávat peněz.

Kde ty prachy jsou?

Kvůli netransparentnosti je dlouhodobě kritizováno partnerství v oblasti kultury hlavního města Prahy. Peníze jsou přerozdělovány bez výběrových řízení, což znamená, že o přidělení peněz rozhodují zastupitelé a radní. Tímto způsobem se minulý rok rozdělilo 23 milionů na různé kulturní, ale také zábavní akce, jako je například model obří železnice na Smíchově a Česká klusácká organizace. Vedení města se hájí tím, že rozpočtový balík je určen také na volnočasové aktivity.

Sečteno podtrženo

Dodnes leží největší tíha financování živého umění na bedrech měst. Dále divadlům přispívá stát a jen nepatrně kraje. Nutno dodat, že se tato situace odvíjí od výše prostředků, kterými kraje disponují. Financování z více zdrojů padlo s Lotynkou a daňové úlevy pro sponzory se neshodovaly s politikou Ministerstva financí.

K požadovanému 1 % ze státního rozpočtu se český rozpočet přibližuje a záhy se oddaluje. V listopadu roku 2008 slíbila vláda Mirka Topolánka, že od roku 2010 1 % na kulturu opravdu vyčlení. S finanční krizí však přichází i škrty, a tak podle zpráv ze srpna 2009 obdrží Ministerstvo kultury dokonce o půl miliardy méně než v roce 2009, z čehož vyplývá, že podíl Ministerstva na rozpočtu bude nejspíš činit pouze 0,8 %. Důležitým dodatkem je, že Ministerstvo financuje z peněz vyčleněných na kulturu také církve, a to šestinou až pětinou z celkové sumy rozpočtu. Dalším zajímavým zjištěním je, že z rozpočtu Ministerstva kultury se financuje památková péče, která je v jiných zemích obvykle placena ze samostatného památkového fondu či soukromými nadacemi.