Drazí čtenáři a čtenářky,

žijeme v době, která se neustále snaží měřit, kategorizovat a definovat. Parametry se staly klíčovým nástrojem nejen ve vědě a technologiích, ale i v našich každodenních životech. Kolik hodin bychom měli spát? Jaké BMI je ještě zdravé? Jaký je ideální věk pro založení rodiny? Zdánlivě objektivní čísla se stávají měřítkem našich životů a formují naše rozhodnutí. Ve světě, který se zdá být stále méně předvídatelný, hledáme jistotu v číslech. Filozofové však varují před nebezpečím redukcionismu – člověk není jen souborem parametrů, nelze jej sevřít do tabulek a grafů.
K tématu parametrů, měření a jejich vlivu na společnost se vyjadřuje například Byung-Chul Han, současný jihokorejsko-německý filozof. Ve své knize Psychopolitik: Neoliberalismus und die neuen Machttechniken kritizuje moderní společnost za posedlost výkonem, efektivitou a neustálým sebehodnocením na základě kvantifikovatelných parametrů. Han tvrdí, že v digitálním kapitalismu se sami stáváme „podnikateli vlastního já“, kteří si neustále stanovují cíle, optimalizují se a měří svůj úspěch podle algoritmických ukazatelů, což vede k vyčerpání a ztrátě autentického života.
Možná bychom si měli klást jinou otázku: Nejen jaké parametry určují náš život, ale proč je přijímáme a jak nás ovlivňují? A právě kultura, umění a filozofie nám mohou pomoci hledat odpovědi mimo rámce statistik – tam, kde se pravda nevyjadřuje čísly, ale prožitkem.