Mimořádná výstava děl Alfonse Muchy s názvem Dva světy, kterou pořádá brněnské výstaviště, okouzluje svým potemnělým prostředím. Expozice zobrazuje nejvýznamnější Muchovo dílo Slovanskou epopej a ukázky několika plakátů z jeho tvůrčí dílny. Celková výzdoba pavilonu H potrvá do konce letošního roku a nabízí to nejlepší z Muchovy tvorby.

Secesní malíř Alfons Mucha je znám pro svou lásku ke slovanství, na kterou hojně odkazuje i ve svém díle. Jeho celoživotní vztah ke Slovanům se projevil jak ve Slovanské epopeji, tak v několika sériích plakátů, které tvořil jak pro reklamu, výzdobu interiéru či vzorníky krásy, které udaly takzvaný styl „Mucha“. Stejně tak se slovanství objevovalo na slavných malbách uctívajících francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou, která patřila k nejvýznamnějším divadelním osobnostem té doby. Unikátní výstava, jež mapuje tyto dva protichůdné světy, jak už název sám vypovídá – honosnou a monumentální epopej a secesní plakáty.

Odkaz Slovanům a Čechům
Muchova výzdoba pavilonu Bosny a Hercegoviny na Světové výstavě v Paříži roku 1900 zaznamenala obrovský úspěch a zavdala mu perspektivní záměr vytvořit velkolepý dějinný epos zobrazující témata české a slovanské historie. Tento cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, jež získaly název Slovanská epopej, měl za úkol podpořit pocit sounáležitosti mezi všemi slovanskými národy a v lidech upevnit pocit hrdosti a zároveň národního uvědomění. Obrazy vznikaly mezi léty 1912 až 1926 a Mucha cestoval až do Ameriky, aby pro svůj účel získal finanční prostředky. Financování samotného provedení se ujal americký podnikatel Charles R. Crane, mecenáš umění a velký příznivec myšlenky slovanské vzájemnosti. Polovina děl zobrazuje českou historii a druhá část náleží dějinám Slovanů. V roce 1928 při výročí samostatné Československé republiky je Mucha poprvé představil ve Veletržním paláci v Praze, následně pak o dva roky později v Brně. Celé veledílo Slovanské epopeje se Mucha po dokončení, s výjimkou jednoho nedokončeného obrazu, rozhodl věnovat městu Praha. Tento malířský počin nemá v dějinách umění obdoby, Alfons Mucha zcela předčil svou dobu tímto nadčasovým a světově známým dílem.

Výstaviště v Brně představuje devět největších pláten z cyklu Epopeje, mezi něž patří Slované v pravlasti, Slavnost Svantovítova ve slavném sídle ostrova Rujány, Zavedení slovanské liturgie, Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Šubičem Zrinským, Bratrská škola v Ivančicích, Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské, Zrušení nevolnictví na Rusi, Jan Milíč z Kroměříže a Schůzka na křížkách.


Průvodce plakáty
Zlom v Muchově tvorbě způsobila velmi oblíbená Sarah Bernhardtová, jež se mu stala osudovou ženou, jeho múzou. Mucha pro její divadelní hru Gismonda vytvořil secesní plakát, který hned v zárodku slavil obrovský úspěch. Ukázka tohoto plakátu je i v jeho americkém provedení, který byl podstatně barevnější než originál. Ten si Sarah vyprosila na zdejší turné. Další díla vytvořená na míru Bernhardtové byly pro příklad La Dame aux camélias, Médée či La Tosca. Jeho plakáty měly úzký a dlouhý formát, což mu napomohlo v propojení ornamentů s figurálními a symbolickými motivy.

K Muchově tvorbě zcela jistě patří také ilustrace časopisů a knih, stejně tak i plakáty zvoucí na různé události a akce. Zejména avantgardní literární a umělecký časopis, revue La Plume, který měl dokonce samostatnou výstavu, ke které Mucha speciálně vytvořil pozvánku na přání vydavatele Léona Deschampse. Dále vyzdobil londýnský časopis The West End Review jedním z nejrozměrnějších plakátů vůbec, na kterém vyobrazil múzu spolu s andílkem, jenž jí našeptává, jak správně psát.

Svět reklamy
Potravinářské výrobky, nápoje, drogistické výrobky a průmyslové zboží. Tomuhle všemu se Mucha věnoval v rámci reklamních plakátů, kterých stvořil nemalé množství. Zvláštností, s níž díla tvořil, bylo, že jakýkoli výrobek propojil s ženským tělem, které se stalo hlavním prostředkem propagace. To někdy zapříčinilo dokonce až útlum pozornosti na samotné reklamující zboží. Dlouhodobou spolupráci udržoval s firmou Lefevre-Utile, která měla co dočinění opět se Sarah Bernhardtovou. Tvořil inzerci na šampaňské, pivo, víno, koňak, cigaretový papír, jízdní kola i turistické destinace, jako bylo například Monaco, Monte Carlo.

Oslava Slovanství
Kromě Epopeje se věnoval Slovanům a otázce slovanství i v tvorbě plakátů. Jako výzdoba Primátorského salonku Obecního domu posloužil obraz Princezna Hyacinta, jenž krásně zobrazuje secesní fin de siècle spolu s květinovými a okázalými ornamenty. Portrét Josephine Crane Bradleyové, dcery Muchova mecenáše, je zobrazen na plakátě pražské banky Slavia, kde Alfons Mucha znázornil Crane Bradleyovou jako důležitou postavu slovanské mytologie, bohyni Slávu. Pantheon české hudby, dílo z roku 1929, zachycuje hudební velikány, kteří pozvedli českou muziku na světovou úroveň. Patřili mezi ně Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Pavel Křížkovský, jenž byl autorovým učitelem hudby.

Námětem žena
Dekorativní panó, jež sloužily převážně k výzdobě interiérů, byly panely tematicky založené na zobrazování přírody v její nejčistší podobě. Hlavním námětem se zde stala opět žena, její postava splývající a propojující se s přírodou, jejími měnícími se ročními obdobími a denními epochami. Stejně tak se tato tématika vyskytovala v kalendářích, které patřily k nejžádanějším a nejčastějším Muchovým zakázkám. Od neorenesančních jinotajných ilustrací postupně přešel ke zřetelným symbolistním kompozicím, kde žena nabyla duchovní podoby. Do této éry spadá jeden z nejoblíbenějších umělcových výjevů Zodiaque zobrazující profil dívčí tváře, jejíž vlasy zdobí bohaté šperky.

Dekorativní panely byly chápány jako umění pro lid, tisky se daly snadno získat, byly dostupné takzvaně pro všechny. Souzněly s tehdejšími pocity a dojmy a současně reprezentovaly Muchův autonomní projev v oblasti výtvarného umění.

Alfons Mucha patří mezi naše nejvýznamnější malíře všech dob. Ve své době ovlivnil chápání krásy a zanechal nám impozantní odkaz ve formě Slovanské epopeje. Jeho portfolio se může pyšnit mnoha obrazy a plakáty, které postupně nabývají na vyšší hodnotě a zrcadlí jeho vztah k rodné zemi, ženám, secesi a symbolismu. ∞


Alfons Mucha – Dva světy
Výstaviště Brno, pavilon H (Výstaviště 1, Brno)
26. 5.—31. 12.