Americký příběh grafiky
Jak se v průběhu století vyvíjelo grafické umění v Americe? Kdo jsou jeho nejvýznamnější představitelé? A jak se jejich díla proslavila v širším světovém měřítku? Nejenom odpovědi na tyto otázky se dozvíte na unikátní souhrnné výstavě v Národní galerii v Praze.
Letos, protože Národní galerie oslavuje 220. výročí od svého založení, je doslova žeň kvalitních výstav. Nyní máme šanci prozkoumat, jak to bylo s grafikou na americkém kontinentu během tří století. V prostorách Veletržního paláce je totiž k vidění 140 významných grafik, jež mapují vývoj této výtvarné techniky od koloniální doby až po umělecká díla moderní epochy. Výstava s výmluvným názvem Americká grafika tří století z National Gallery of Art ve Washingtonu chronologicky představuje, jak se zmíněná technika vyvíjela a kam se posunula. Sleduje také změny ve výběru témat a zobrazených námětů.
První, kratší část výstavy zavede diváka do konce 18. století. V té době se nejčastěji zobrazovaly scény z objevování nového kontinentu, průmyslového pokroku a také obrazy původního obyvatelstva. Kolorované litografie ukazují, jak vypadali indiáni ze severní části Ameriky. Na jedné z nich je dokonce zobrazen i náčelník Liščích indiánů. Celému prostoru dominují rozměrné kolorované kombinované grafiky se studiemi ptáků od Roberta Havella Jr. Divák se může těšit například na Plameňáka karibského či Pelikána severoamerického. Na druhé straně v kontrastu s těmito domorodými kmeny a naučnými přírodovědnými studiemi stojí pohledy na vzkvétající města a pokrok lidské populace v průmyslovém odvětví. Nechybí panoramatické výjevy měst, lodních přístavů a páry valící se z lodních komínů.
V druhé polovině 19. století patřil mezi hlavní ikony grafiky James McNeill Whistler. Jeho díla dominují další části výstavy. Umělec byl ovlivněn japonským dřevořezem a ve svých pracích využíval šerosvitné modelace barev. Ačkoliv působil zejména v Británii a Francii, jeho slavné lepty s tlumenými a snovými scénami byly považovány na americkém kontinentu za umělecký standard. Umělci jej často kopírovali a inspirovali se jeho technikou. Celkově se svým vlivem zasloužil o rozvoj grafické techniky leptu v Anglii i Americe. Další významnou grafičkou poloviny 19. století je Američanka Mary Cassat. Tato jedna z mála známých ženských představitelek impresionismu ovládala precizně techniku leptu a suché jehly. Z jejího odkazu jsou v galerii vystavena různá zpodobnění všedních ženských momentek. K jejich vytvoření umělkyni inspiroval zejména pobyt v Paříži, kde chodila na různé výstavy a setkala se s Degasovu tvorbou.
Nejrozsáhlejší část výstavy se věnuje 20. století. Mapuje například vliv války na grafické práce nebo přeměnu realistických tendencí v abstrakci. Zásadní vliv na americkou grafiku měla Mezinárodní výstava moderního umění v New Yorku roku 1913. Ukázala totiž americkému publiku, a zejména pak umělcům, evropská hnutí té doby, jako byl impresionismus, fauvismus, kubismus či postimpresionismus. Podle jejich odkazu se začala rodit nová tvář americké moderní grafiky. Umělci začali tvořit podle nových vzorů a dál se vyvíjet. Mezi první novátory patřili Max Weber, Peggy Bacon či Lyonel Feininger. V jiných částech expozice následuje přehlídka známých jmen jako je Jackson Pollock a jeho odvážné abstraktní sítotisky, Claes Oldenburg, Andy Warhol a jeho Marilyn či Robert Rauschenberg. Jeho litografie s názvem Booster, která zobrazuje rentgenový snímek umělcova těla, patřila ve své době se svou velikostí přes metr osmdesát k nejrozměrnějším ručně tištěným grafikám na jednom papíru. Tato neokoukaná díla patří k tahákům celé výstavy a oprávněně. Nechybí ani vlajka Jaspera Johnse nebo popartový sítotisk Roye Lichtensteina.
Výstavu zakončuje Studio za hranice grafiky. V tomto prostoru si může každý návštěvník odpočinout a zkusit si jak pracuje grafik. V interaktivní místnosti může vyzkoušet například prosvětlování. Na speciálním prosvětlovacím stole lze měnit a posouvat šablony na motivy Marilyn Andyho Warhola. Je zajímavé, kolik variací můžete poskládat jen jejich posunutím. Vyzkoušet si lze i rytí suchou jehlou nebo stínohru světla a stínů skrz reflektor. Zakončení výstavy je díky tomu hravé a zábavné. Výstava Americká grafika tří století z National Gallery of Art ve Washingtonu je velmi komplexní ukázkou nejstěžejnějších grafických děl a přinese divákovi nejenom historický kontext, ale i opravdu příjemný kulturní zážitek. Navíc představuje jeden z vrcholů letošní výstavní sezóny. Pro studenty uměleckých škol a zájemce o grafiku je zároveň otevřenou encyklopedii nejpoužívanějších grafických technik od dřevorytu, suché jehly, mezzotinty, leptu až po sítotisk. ∞
Americká grafika tří století z National Gallery of Art ve Washingtonu
NG – Veletržní palác (Dukelských hrdinů 47, Praha 7)
5. 10.—8. 1. • 150 / 80 Kč