Tvůrčí lidé měli vždy tendence vytvářet různá uskupení nebo spolky; zvlášť pak v době, která neskýtala pocit uvolněné atmosféry nebo jinak svazovala svobodnou mysl jednotlivce. Devětsil je jedním takovým svazem, který vznikl již před sto lety a k tomuto výročí byla připravena výstava v Domě U Kamenného zvonu.

Přestože svaz Devětsil působil od svého založení celých deset let, dočkal se tento fenomén doposud pouze jedné výstavy a to téměř před třiceti lety. Avantgardnímu umění dvacátých let se dostalo samostatných ohledů, ale Devětsil ve své celistvosti, jež sdružoval množství literátů, výtvarníků, architektů, ale i herců nebo divadelníků, zpracován dosud nebyl.

Myšlenka vytvoření organizované skupiny, takové, která revolučně překročí „starou“ literaturu pro bohaté třídy a přiblíží umění co nejširšímu publiku, vzešla od několika zakládajících členů, kterými byli Karel Teige, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Adolf Hoffmeister a pět dalších, kteří se poznali ve společném školním prostředí pražských gymnázií. Zpřístupňování umění pak společně činili formou nejrůznějších přednášek, recitačních večerů, divadelních představeních, ale především děl, která se vzdalovala od tehdejších konvencí.

Galerie Hlavního města Prahy s kurátorkou Alenou Pomajzlovou a jejím týmem připravili výstavu nabízející úhel pohledu, ve kterém Devětsil předkládá vizualitu moderního světa, mísí umělecké druhy, spojuje poezii a racionalitu. Hned v prvním výstavním prostoru vtahuje diváka do dobového rozpoložení hudba Burianova voicebandu a reklamní světelný sloup, který prostupuje uvnitř celého schodiště. Dobu přibližují reportáže tehdejšího života, které jsou ke zhlédnutí hned v úvodu další výstavní prostory a sestřihům z Národního filmového archivu je věnována samostatná část. Tvůrčí období Devětsilu, fascinované technikou i technologiemi, se notně projevilo právě v architektuře. Množství moderních návrhů ovlivnily reprodukce amerických mrakodrapů nebo zaoceánských parníků. Geometrie ve struktuře a systému fascinovala svým uspořádáním i podobu tehdejšího grafického designu, který na výstavě zastupuje například výběr časopisů ReD (Revue Devětsilu, měsíčník pro moderní kulturu, který vycházel v letech 1927–1931). Architektonické návrhy, ve kterém dominuje model obchodního domu Olympic, jsou součástí výstavy a přibližují tak chápání tehdejší architektury nejen ve formě kreseb. Technické inovace zastupuje i výjimečný výtvarný projekt Zdeňka Pešánka, který propojuje elektřinu s kinetismem. Nechybí básnické sbírky a ukázky z poezie, nechybí kolážové obrazové básně, nechybí ani artificialismus Toyen se Štýrským.

Idea optimismu a ódy modernosti
Naděje vkládané do obnoveného života po první světové válce ve své velké otevřenosti právě Devětsil naplňoval. Neutuchající tvůrčí invence, zájem o nové z okolního světa a intenzivně prožívané desetiletí výstava předkládá i skrze vydaný katalog, do jehož obsahu svými texty přispělo nemalé množství odborníků a přináší například syntetické studie z architektury Jakuba Potůčka, představuje časopisy, typografii a genezi Devětsilu textem Jindřicha Tomana, přibližuje divadlo a scénografii v textu Jitky Ciampi Matulové nebo film v reflexi Lucie Česálková a fotografii uvedenou Karlem Císařem. Volné umění pak předkládá text Aleny Pomajzlové. Nutno jest dodat, že přestože je katalog pln mnohých studií, vizuální doprovod příliš velkorysý prostor nedostal a celistvost Devětsilu tak zbytečně uzavírá v textu.

A proč to Zlaté kapradí? Možná je nasnadě rovnou otázka, jak vlastně název Devětsil vznikl. Náhodou? Skoro. Přestože zakládajících členů bylo devět, je toto slovo z knihy Krakonošova zahrada bratří Čapků, která ve dvacátých letech vyšla a kterou oni gymnazisti právě za účelem nalezení názvu pro svůj revoluční spolek listovali. Kdyby Karel Teige neobjevil tak přiléhavý a poetický Devětsil, pravděpodobně by bylo zůstalo u výběru Zlaté kapradí Adolfa Hoffmeistera. A do takového světa plného idejí a hledání moderního obsahu i formy, který rozevřely stránky knihy bratří Čapků, se můžete ponořit až do 29. března.



Devětsil 1920–1931
Dům U Kamenného zvonu
(Staroměstské nám. 13, Praha 1)
11. 12. 2019 — 23. 3. 2020