Americký zpěvák a písničkář Bob Dylan patří mezi nejvýznamnější a nejvlivnější muzikanty 20. století a pohybuje se v uměleckém průmyslu již přes padesát let. Už jen díky více než šesti stům napsaných textů se dá považovat za renesančního umělce. Málokdo ale ví, že je také nadaný malíř a grafik. Malou ukázku z jeho vizuální tvorby můžeme nyní poprvé vidět i v Praze.

Staroměstská radnice ve výstavních prostorách Křížové chodby a prvního patra představuje od začátku června více než padesát uměleckých grafik Boba Dylana, které zobrazují Ameriku 60. let. Objevují se na nich motivy jako auta, silnice, motely, parkoviště, obchody a železniční tratě. Ty doplňují nápisy a znaky na cedulích a značkách. Je to znázornění prostředí z cest, kterými Bob Dylan jezdil na svých turné v 60. letech. Zrcadlí se v nich folková poetika jeho písní i uvolněná atmosféra tehdejší Ameriky. Zajímavou složkou kolekce jsou i barevné a velikostní mutace některých vyobrazení. Umělec v nich používá kontrastní barvy a hraje si s jejich působením na diváka. Celá kolekce grafik byla vytvořena mezi lety 2008 a 2014 a sestavila ji renomovaná londýnská Halcyon Gallery. Inspirací pro ně byly skici, které zpěvák dělal v průběhu let na svých cestách. Ty pak předělal na grafická díla. Do Česka se dostala díky galeristovi Zdeňku Kočíkovi, kterému se je podařilo zakoupit. Nyní tuto vybranou kolekci zpřístupnil po dobu prázdnin také české veřejnosti.


Americká krajina v barvách
Většina nejproslulejší hudební tvorby slavného písničkáře Boba Dylana (* 1941) pochází z bouřlivých 60. let. Jeho texty se tehdy vzpíraly všem konvencím dobové populární hudby a měly velký dopad na rodící se kontrakulturu. V písních lze nalézt různé politické, sociální, filozofické i literární vlivy. Také za ně v roce 2016 získal jednu z nejprestižnějších cen na světě. Švédská akademie mu udělila Nobelovu cenu za literaturu, což je považováno za jedno z jejích nejradikálnějších rozhodnutí. Bob Dylan se tak stal vůbec prvním hudebníkem, který ji získal. Mimo psaní textů se však od 60. let věnuje také malování a kreslení. Ačkoliv je malíř samouk, jeho styl je velmi energický s vysokými uměleckými kvalitami. Rád experimentuje s barevnými kombinacemi a využívá kontrastní tóny. Jeho nejčastějším námětem je tzv. americká krajina, kterou zpěvák projížděl na svých turné. První polohou jsou kresby a skici. Tyto náčrty o pár desítek let později předělal do akvarelové podoby. Později přišly na řadu akrylové malby, které vycházejí z původních skic. Od roku 1994 Bob Dylan vydal již tři knihy plné svých kreseb a maleb a zájem o jeho umění se výrazně zvýšil. Nyní vystavuje v předních galeriích po celém světě. Dosud nejobsáhlejší výstavu měl minulý rok v Londýně.

Ruch města a kontrastní barvy
Zatím poslední variantou tvorby Boba Dylana jsou grafické listy, které vznikaly po roce 2008. Část z nich můžeme nyní vidět v prostorách Staroměstské radnice. V první části výstavy může divák spatřit několik variant poloaktů žen v různých barevných kombinacích. Kontrast k nim vytváří série městských motivů, například pohledy na zábavní park Alabama Side Show nebo motivy restaurací, divadel či obchodů. K těmto tématům má zpěvák mnohem blíže než k přírodním motivům. V obrazech je vidět ruch města, živé kontrastní barvy a pulzující nápisy. V prostorách křížové chodby jsou také zpodobněny scény z New Yorku, auta a silnice. Cestu u schodiště vedoucího do prvního podlaží výstavních prostor pak zdobí kolekce devatenácti gramofonových desek Boba Dylana. Je to jen malá ukázka hudební tvorby tohoto génia. Celkově totiž za svou kariéru vydal třicet pět studiových, třináct koncertních a patnáct kompilačních alb. K tomu nesmíme opominout přičíst také padesát osm nahraných singlů.

V prvním patře jsou vystaveny obrazy barevně expresivnější, inspirované energickým stylem Van Gogha či fauvismem Mattise. Některé variace barev jsou až výbušné a motivy jsou různorodé. Lidské postavy jsou kontrastní k venkovním pohledům z kaváren. Nechybí ani zátiší jako mísy s ovocem nebo série slunečnic. Součástí výstavy je také několik fotografií fotografa Alana Pajera, který dlouhodobě zachycoval Václava Havla, především po dobu, kdy působil jako jeden z fotografů prezidentské kanceláře. Je na nich vyfocen Bob Dylan společně s prezidentem Havlem a jeho ženou Dagmar. Snímky vznikly v roce 2003 před koncertem v Holešovicích, při zpěvákově druhé návštěvě Prahy.

V České republice je grafická tvorba Boba Dylana představena vůbec poprvé. Většinou je zpěvák posuzován na základě svého hudebního díla a není vnímán jako umělec v nejširším významu, kterým ale skutečně je. Ačkoliv jeho malířská a grafická tvorba má rozporuplné reakce diváků i kritiků, nelze upřít, že jde o mimořádné a komplexní dílo. Dylanova kreativita a píle je nezastavitelná. Návštěvou výstavy získá divák alespoň malou představu o tom, jak rozsáhlou kolekci zpěvák a zároveň malíř za svůj život vytvořil. Prostory křížové chodby i prvního podlaží krásně kontrastují s grafikami a naplňují hluboký estetický zážitek. Výstava s názvem Bob Dylan: On the Road dává možnost alespoň trochu nahlédnout na neznámou tvář zpěváka. Jen je možná trochu škoda, že nelze naživo spatřit i jeho akvarely či velkoplošná akrylová plátna. Ale do budoucna se můžeme nechat překvapit, jestli do Česka také někdy zavítají, aby potěšily oko i duši náročného diváka. ∞


Bob Dylan: On the Road
Křížová chodba Staroměstské radnice (Staroměstské náměstí, Praha 1)
7. 6.—31. 8. • 180 / 120 Kč