Výstava „Gender in Art (Gender w sztuce)“ poskytuje širokou škálu interpretačních rámců a zároveň mapuje danou uměleckou problematiku v rozpětí od 70. let až po současnost. Divákovi je tak nabízen komplexně uchopený průřez tématikou s ojedinělým vhledem do polské umělecké scény.

Gender je sociálně vykonstruované pohlaví, které diskursivně pojímá své fungování v naší kultuře. Přisouzení identity ženám a mužům ve společnosti často závisí na míře manipulace s jejich archetypálními obrazy. Autoři výstavy „Gender in Art“ se pokoušejí porozumět mechanismům, které stojí na pozadí těchto manipulací a zcela ideálně tak vedou k situaci, v níž by byly zajištěny práva i důstojnost pohlaví. Jinými slovy dospět tak do bodu, v němž by pohlaví přestalo být ideologickým konstruktem a stalo se individuálním rozhodnutím, s nímž bude jedinec co nejúžeji identifikován.

Výstava v MOCAKu se pokouší tyto úvahy i civilizační témata reflektovat a konfrontovat je s konkrétními interpretacemi umělců. Návštěvník má příležitost setkat se s pracemi Mariny Abramović & Ulaye, Judy Chicago nebo Marthy Rosler, čili osobnostmi dnes již neodmyslitelně spjatými s tematikou genderu, ale také mladšími umělci a umělkyněmi, jejichž jména doposud nenabyla takové zvučnosti.


Prezentována jsou díla zhruba čtyřiceti umělců, jejichž medailonky a krátké popisky k pracím, stejně jako teoretické texty a dokumentace výstavy jsou obsaženy v doprovodné publikaci. Bližší pozornost si dozajista zaslouží esej Krzystofa Arcimowicze s titulem „Masculinity in the Late Modern Age“. Autor představuje problematiku maskulinity z mnoha perspektiv ve snaze pojmout rozsáhlé paradigma. Zaobírá se tak mužem ve vztahu k rodině, jeho profesnímu životu, sexualitě nebo tělesnému vzhledu, ale i celkovou krizí maskulinity příznačnou pro naši dobu. Myšlenky výše zmíněného textu jsou komplementární k tematice, kterou ve své tvorbě reflektují mnozí vystavující umělci. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímají zejména zástupci polské scény.

Florian Aschka se ve fotografickém diptychu zaměřuje na klasickou reprezentaci Adama a Evy a ironicky komentuje drobnou fyziologickou rozdílnost, z jejíhož následku plynou gigantické kulturní rozdíly. Série fotografií mužů umělce Lubri v provokativních pozicích, které jsou po staletí symptomatické pro ženské modely venuší a odalisek, představuje naopak ironický pohled na maskulinitu. S estetikou fyzické proměny pracuje také Zbigniew Libera, který kombinací rysů žen a mužů vytváří zcela nový hybridní obraz. K bazálním ideám stírání genderu a volné sebeprezentace, s nimiž pracují kurátoři výstavy, se konceptem své realizace velmi přibližuje umělecké duo Lidia Krawczyk a Wojtek Kubiak. Pomocí velkoformátových portrétů žen a mužů, kteří na fotografiích představují vždy opačné pohlaví, umělci minimalizují genderové rozdíly. Autoři zároveň kladou důraz na široký rámec lidskosti jako takové, která v globální perspektivě stojí vysoce nad problematikou genderu. ∞


Výstavu „Gender in Art (Gender w sztuce)“ je možné navštívit v krakovském Museum of Contemporary Art (MOCAK) do 27. 9.


autor: Alena Štěrbová