Autorská inscenace Mimo provoz se zabývá vztahem práce a volného času v současné společnosti. Co se děje na veřejných záchodcích o polední pauze? Osm z deseti lidí jejich práce nebaví. Je možné dělat to, co nás dělá šťastnými? Zábavné propojení pohybového divadla a nového cirkusu přináší nové podněty k zamyšlení. Vznik projektu popisuje autor scénáře a režisér Vít Neznal.

Výchozím tématem inscenace je smysluplnější, morálnější a udržitelnější byznys. Námět vychází z nového socio-kulturního pojetí práce, která stojí na přednostech jednotlivců a na lidštější a svobodnější firemní politice.

Co bylo impulzem k vytvoření této inscenace? Odkud námět vytanul?
Antropoložka Tamara Kováčová za mnou přišla s námětem práce a její role v každodenním životě. Na mně už bylo vymyslet, jak téma, které vlastně řešíme všichni, sdělit. Pracovat nebo nepracovat? Suché housky nebo steak? Náš příběh se odehrává na veřejných záchodcích, v neosobním prostoru, který zdánlivě nemá žádný potenciál, neinspiruje, lidé jím jenom procházejí, ale přesto je nutnou součástí města.

Mezinárodní tým vznikl pro jeden projekt, nebo můžeme Mimo provoz chápat jako vznik nového divadla? Jak jste se našli?
Mimo provoz je koncipovaný jako projekt, nicméně spolupráce se nám osvědčila, takže třeba časem „zprovozníme“ i soubor. Spolupráce tvůrčího týmu – akrobatky Elišky Brtnické a Stéphanie N’Duhirahe s tanečníkem Florentem Golfierem a herci Tomsou Legierskim a Adamem Jourou – se již během zkoušek ukázala jako zcela zásadní pro zpracování tématu. Každý z nás totiž vychází z trochu jiné divadelní tradice, resp. jiného pojetí tvorby. Sešli se zde akrobati, herci a tanečník, a to se promítlo do celé práce a do výsledné podoby inscenace. I proto je nakonec Mimo provoz na pomezí pohybového divadla a nového cirkusu. To znamená, že propojuje například výrazný performativní charakter nového cirkusu zase s jinými výsostně divadelními principy. Jinak řečeno: není to jenom sled akrobatických triků, ale jedná se o komplexnější rozehrání situací. Například lano je zakomponované přímo do scénografie. Uvidíte sami.

Jakým způsobem vzniká představení, co specifického obnáší režie nového cirkusu? Prosím poodhalte něco ze zákulisí průběhu zkoušení.
V obecné rovině je rozdílná třeba technická průprava, resp. choreografie pro akrobatické sekvence. Z jiného úhlu pohledu by se možná dalo mluvit o větší metaforičnosti při práci. Ze zkoušení se mi vybaví třeba moment, kdy jsme promazali olejem kladky, a rázem se nám tím zrušily některé situace, protože lano zkrátka klouzalo dvakrát rychleji.

Existuje opravdu hranice práce a volného času?
Už z toho, jak je otázka položená, je zřejmé, jaká odpověď se nabízí a nejspíš i očekává. Možná bychom se neměli ptát, jestli hranice mezi prací a volným časem je nebo není, ale jestli by měla nebo neměla být.

Co máte před sebou? Ať už s představením nebo vy osobně.
Pochopitelně budeme hrát v Praze, vedle toho jsou domluvené festivaly a zájezdy po České republice (Cirk-UFF aj.) a plánujeme i zahraniční cesty. V nejbližší době pak například chystám s lidmi z DAMU performanci, která se bude točit kolem barokní hudby.


Mimo provoz
Jatka78 (Pražská tržnice, Jateční 33, Praha 7)
po 22. 6. 19:30