Od představení o salónní secesní ikoně řady význačných umělců lze očekávat nejrůznější interpretace. Mladá režisérka Gabriela Ženatá v minulé sezóně zazářila zpracováním románu Na větrné hůrce pro brněnský Buranteatr. Hořela jsem tedy nedočkavostí. Udělají z Mahlerové ještě větší egoistické monstrum, než jakým skutečně byla? Nechají se dojímat silnou ženou, která se narodila do dramatické doby? Pojmou hru jako sentimentální sebereflexi staré dámy? Nebo jen jako zpověď člověka zmítaného chtíčem?

Inscenační tým se rozhodl ponechat vyznění na divákovi. V programu přímo vybízejí, aby si divák sám vybral, zda se jedná o fikci nebo dokument. Pro mě tak zůstane „Alma. Amoroso presto“ zcela bez názoru. Kde se stala chyba, jsem se bohužel z následujícího rozhovoru s Gabrielou Ženatou nedopátrala. Snad byla režie příliš opatrná, snad chyběl vklad dramaturga, snad došlo k nesnázím jiného druhu. Každopádně výsledek vypadá jako bezostyšné plýtvání geniálními herci, jejichž výkony jsou zde přímo excelentní.

Jakým způsobem se připravujete na režii?
Po přečtení textu si začnu vytvářet obrazy v hlavě. A to i situací, které v tom textu vyloženě nejsou. Nechám volně plout fantazii. Ve spolupráci se scénografem to dáme dohromady s jeho představou. Potom si čtu materiály. V případě Almy to byly její deníky, popřípadě deníky Werfela, Mahlera a Kokoschky. Mám ráda, když se můžu pobavit s dramaturgem a hodně se debatuje.

Když jste začali spolupracovat s dramaturgem Miroslavem Oščatkou, co jste v tom námětu viděli?
Mirka jsem do té doby neznala, tak to bylo takové nesmělé. Trvalo nám delší dobu, než jsme si porozuměli. Nastupovala jsem do nového prostředí, nevěděla jsem, co si můžu dovolit. To téma jsem si nejprve pro sebe našla já a pak jsem zkoušela komunikovat s dramaturgem.

Přiznám se, že jsem ten obsah nebo myšlenku z inscenace nepoznala. Co pro nás dnes plyne z příběhu Almy Mahlerové?
To mě mrzí. Pro mě byl hlavní myšlenkou osud Almy, která se snaží stylizovat do nějaké podoby a snaží se upravovat to, jaká ona byla. Nedovolí nahlédnout, a to ani sama sobě, kým ona skutečně je.

Nakolik je tohle přenosné na diváky a jak ten koncept zapadá do letošní sezóny Divadla Husa na provázku „O naší současné krizi. Jak z toho ven?“?
Jde o krizi osobnosti, o krizi jedince, který hledá sám sebe a snaží vypadat lepší a hezčí.

Je pro vás to téma částečně feministické?
Při zkoušení Almy jsem ten pocit neměla. Zaměřovala jsem se spíš na individuum toho člověka samotného. Je ale pravda, že inscenace, které režíruji, se většinou týkají ženy. Třeba Pláňka – příběh ženy toužící po dítěti, nebo moje Větrná hůrka byla pojatá taky více z pohledu Kateřiny než Heatcliffa. A teď Alma – taky dvě ženské.

Takže vy Almu vnímáte jako dvě ženy?
Ano. Ony spolu bojují. Někdy se mají rády a někdy ne. Tak jako člověk se sebou někdy bojuje.

Nepřišlo vám impertinentní inscenovat v zásadě bulvární text? Popisování sexuality velkých mužů…
Mně osobně to nevadilo. Fascinovala mě ta živočišnost. To, že ona se nejprve šíleně do těch chlapů zamilovala, totálně jim podlehla a nemohla říct ne. Ale pak si najednou uvědomila, jak ji vlastně omezují a vycouvala.

Měla jste pocit, že Almu Mahlerovou litujete, že vás dojímá?
Ano. Ve chvíli, kdy herci říkali „ta je strašná, já ji nenávidím“, tak jsem přemýšlela nad tím, co by na ní mohlo být tajemného, křehkého a zajímavého. Baví mě na ní ty rozpory. Že sice působila takto, ale vevnitř byla možná zraněná.

Jak vás tato spolupráce ovlivnila?
Provázek mi dal především neuvěřitelnou možnost. Už po roce od absolutoria jsem mohla dělat na Provázku. Důvěra, kterou do mě vložili herci, byla pro mě vzácná. Je to jiná práce. Mám pocit, že se herci nedivili ničemu. Někdy je to divné, co režisér chce, ale oni to prostě zkusí. Jsem za to setkání ráda, i kdyby to mělo být naposled.

Co vás čeká dál?
Budu dělat v Buranteatru „Kabaret – o penězích“. Následně v Polárce „Jak dělá ryba“ – pro nejmenší děti s rodiči. A pohádku „Alenka v říši divů“, taky v Buranech, což je pro Burany netradiční. I když se dá diskutovat, jestli je to pohádka. Nicméně my bychom to chtěli směřovat i pro dětské publikum. Budeme to uvádět s tlumočníky a Alenka by měla sestupovat do světa neslyšících. ∞


Alma. Amoroso presto
Sklepní scéna DHNP (Zelný trh 9, Brno)
premiéra 9. 9., nejbližší reprízy po 3. 10. a čt 20. 10. 19:00 • 220 / 150 Kč