Když nenásledujeme naše nejtemnější impulsy, když věci, které chceme, nezapadají do rámců, které jsme si vytvořili nebo do kterých jsme byli dosazeni, nejnormálněji a nejšťastněji si pak žije ten kocour. Jen Silvermanová ve své hře Mrk (Wink), kterou uvedlo Divadlo v Dlouhé, postavila moudré zvíře nad lidi.


Zrovna jsem narazila na dokument, v němž představili úspěšného studenta medicíny a atleta z majetné rodiny, který jednoho dne sbalil kufry, odjel na místo, kam se jen jednou za měsíc dostane malé letadlo a začal tam žít. Je ženatý, vychoval a dobře vzdělal dvě děti a to všechno bez moderních technologií a blízkosti civilizace. Už se jednoduše cítil přehlcený a unavený tam, kde vyrostl a neunesl tlak být nutně nejlepší a úspěšný. Prázdný úspěch a majetek vyměnil za vzduch, ticho a čas. My ostatní podáváme daňová přiznání, stresujeme se nedostatkem času, příliš mnoha negativními informacemi, házíme do sebe něco proti únavě, pak něco, abychom usnuli, další abychom se uklidnili, abychom se nebáli, abychom byli silnější, zdravější, výkonnější… Asi bych raději lovila ryby, vykopala pár brambor a pak si četla. A to by pro jeden den mohlo stačit.

Takže možná je smysl právě v tom, co říká Jen Silvermanová, že nenásledujeme, co chceme, a uvážeme se k něčemu, co nás ničí. A jako mnoho jiných párů i Gregor a Sofie (Pavel Neškudla, Eva Hacurová) zašli k psychologovi, každý zvlášť, aby zkusili přijít na to, proč se ve vztahu a v životě cítí tak nešťastní. U Sofie to vypadalo jasně – zmizel jí kocour Mrk a byla zoufalá. Gregor ho tajně stáhl z kůže, tu si nechal a všechno mu to způsobilo podivné potěšení. Jenže sám pan doktor Frans (Jan Sklenář) by potřeboval pana doktora, takže jeho vysvětlení problémů Gregora a Sofie muselo zapadat do jeho vlastních vystavěných představ o světě, aby se z toho chudák nezhroutil, a přidává tak jen další nevyrovnanou postavu do celého příběhu. Vždy oběma radil, aby potlačili divná nutkání, lhali v zájmu partnera a vydrželi. Potlačit, zapřít, vydržet. To přece lidé dělají běžně a funguje to. A pak se zjevil Mrk.

Hlavní hrdina
Tereza Krippnerová v kožených kalhotách a bundě, pod kterou má bílé pruhy látky těsně obepínající boky, břicho, hrudník a krk, černé krátké „spiky“ vlasy, kouří a má ráda mléko. Objevila se u doktora Franse zničehonic. Její plán byl počkat si na Gregora a oplatit mu to, co udělal – také ho stáhnout z kůže. S doktorem mluví o svých bývalých majitelích jako by přesně věděla, co je jejich problém. Každý ví, jaký má problém, tak ho stačí vyřešit. Chtěla se najíst, spát a mít klid. Nějaký čas zůstala a doktor si na její společnost zvykl. Najednou se měl ke komu upnout, o koho se starat a nebyl sám. I když se ho Sofie několikrát ptala, jestli Mrka neviděl, vždy zapřel, že by se kocour u něj objevil. Tak si Sofie dál zoufala ve svém chaosu plném rozházených kusů oblečení a Gregor si chodil prohlížet kocourovu kůži, což mu působilo potěšení.

Společná skříň neznamená nic
Sofie začala mít představy o teroristu Ronaldovi, který ji nejdříve děsil, ale jelikož o něm snila a mluvila neustále, postupně se jím začala stávat. Ronald byl kdekoli, mohl udělat cokoli, byl neporazitelný, nepolapitelný, ideální. Tak si ho nechala a Sofii opustila. Gregor si v záchvatu úžasu na sebe vzal staženou Mrkovu kůži, stále se dokola přehraboval v myšlenkách, proč tohle dělá, ale vlastně na nic nepřišel. Oba se měnili a zároveň vedli debaty o tom, že by třeba mohli jet na dovolenou, protože to by mohlo něco vyřešit. Aspoň to jim radil doktor. Sedící vedle sebe ve skříni si vyměňují věty, pokládají otázky, odsouhlasují názor toho druhého, prostě jak se to v rozhovoru dělá. To jen my jsme viděli tu absurdní situaci, kdy se nepotkají vůbec v ničem.

Když se Gregor objeví u doktora Franse, Mrk je připraven se pomstít. Vznikla situace, kdy se doktor snaží přesvědčit kocoura, že s ním má nový život, je šťastný a může to tak zůstat, tak ať se nemstí. Mrk mu připomene, že je kocour. Kocour žádného doktora nepotřebuje, neplatí na něj žádná lidská pravidla a sny. Gregor sice unikl, ale kocour si najde třeba jinou příležitost. Odešel od doktora Franse bez výčitek, pocitu viny nebo odpovědnosti. To doktor byl člověk s potřebou sdílet. To doktor měl rád. To doktorovi to bylo líto. A k čemu. Koukněte na Sofii a Gregora – jsou šťastní? A kocour?

Jen Silvermanová – Mrk
Divadlo v Dlouhé (Dlouhá 39, Praha 1)
Premiéra 19. 1. 2021, nejbližší reprízy podle aktuální epidemické situace